Před nástupem do čela Světové banky měl Paul Wolfowitz pověst neokonzervativce a byl také pokládán za architekta války v Iráku. Jeho zvolení do čela instituce, jejímž hlavním cílem je boj s chudobou, tak vzbudilo i kritiku.
Banka pod jeho vedením pokročila v oddlužování nejchudších zemí světa, rozporuplné reakce naopak vyvolala jeho antikorupční strategie. Wolfowitz hlásal, že Světová banka musí jít ve všech směrech příkladem. Nyní bojuje o udržení ve funkci šéfa instituce kvůli vztahu k pracovnici Shaze Rizaové, kterou zřejmě protežoval.
Němci se začínají bouřit
Jestliže prezident Světové banky Paul Wolfowitz zůstane ve funkci, bude příští týden na fóru k Africe nezvaným hostem. Řekla to německá ministryně pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Heidemarie Wieczoreková-Zeulová. Pořadatelem fóra je právě Světová banka a dnešní vyjádření německé ministryně je patrně nejostřejší, které v těchto dnech směrem k Wolfowitzovi padlo.
"Neradila bych mu, aby se zúčastnil, pokud bude stále v úřadu," řekla ministryně. Podle ní není žádoucí, aby se o Wolfowitzově kauze na fóru v Berlíně hovořilo, protože by byla ohrožena jednání, která se mají zaměřit na rozvojovou pomoc africkým zemím. Fórum o Africe začne v pondělí a konat se bude dva dny.
Světovou banku netrápí jen Wolfowitz
Jenže Světová banka nemá v současné době jen problém s aférou svého prezidenta Paula Wolfowitze. Její problémy jsou mnohem hlubší, a nebudou-li urychleně řešeny, hrozí bance bezvýznamnost. Tento názor vyslovuje v rozhovoru pro vydání rakouského listu Die Presse americký ekonomický expert, univerzitní profesor a poradce Kongresu Adam Lerrick.
Lerrick upozorňuje především na to, že Světová banka se v uplynulých letech změnila v podstatě v běžnou komerční banku a neplní své hlavní poslání, kvůli němuž byla založena - tedy zajišťování rozvojové pomoci.
Svět se od dob vzniku banky zásadně změnil, ale instituce se tomu nepřizpůsobila, uvádí Lerrick. V době jejího vzniku například nebyly v podstatě žádné mezinárodní finanční trhy a žádní velcí soukromí investoři. Dnes jsou kapitálové trhy stokrát větší než Světová banka.
Hlavní problém je ale v tom, že tato instituce se chová stále víc jako běžná banka. Rozdíl mezi úrokovými sazbami komerčních bank a Světové banky se snížil na pouhá dvě procenta. To už není dostatečně velký rozdíl, aby se ministrům financí vyplatilo žádat půjčky od Světové banky a nechat si za to vnucovat sociální agendy bohatých členských států, říká Lerrick.
Přesvědčivým dokladem pro tento vývoj je skutečnost, že ze 17 miliard dolarů půjčených Světovou bankou zemím se středními příjmy v letech 1998 až 2001 se v následujících čtyřech letech bance 15 miliard dolarů vrátilo.
Banka vůbec půjčuje hlavně těmto zemím z kategorie středních příjmů, zase proto, že se chová komerčně a sleduje především kritérium návratnosti. Výsledkem je, že 90 procent úvěrů poskytuje banka zemím, které to vůbec nepotřebují, zdůrazňuje Lerrick.
Podle něj Světová banka ztratila i druhou z velkých výhod (kromě výhodných úroků), které dříve měla - zprostředkování technologií a poznatků. "Dnes už ani v rozvojových zemích nechybějí chytré hlavy, a tak už není nic, co by mohla Světová banka naučit nebo zprostředkovat," řekl v rozhovoru Lerrick.
Údajný argument ve prospěch banky, že ve světě klesá chudoba, rovněž odmítá. "Tento statistický pokles je především výsledkem vývoje v Číně a Indii, a to není zásluha Světové banky, ale důsledek iniciativy těchto zemí," říká Lerrick.
"Světová banka je dnes na rozcestí. Pokud bude pokračovat jako dosud, stane se bezvýznamnou. Její vedení musí zásadně změnit politiku. Místo aby se chovala jako privátní firma, musí se zaměřit na skutečně chudé země. Světová banka prostě musí pochopit, že dělá rozvojovou pomoc, a ne komerční bankovnictví," shrnuje Lerrick.
Foto: AP
