Zadlužení Německa se v příštím roce má poprvé po 17 letech dostat pod 60 procent hrubého domácího produktu, tedy limit stanovený takzvanými konvergenčními kritérii, která musí dodržovat členové eurozóny. Předběžný návrh rozpočtu, který v pátek vládě předložil ministr financí Ofal Scholz, počítá s tím, že rozpočet bude vyrovnaný, zvýší se výdaje na obranu a Německo si nevezme nový dluh. Zadlužení země by se tak mělo snížit na 58,25 procenta HDP. Návrh rozpočtu by měla vláda předložit parlamentu na podzim.
Zadlužení klesá díky silnému hospodářskému růstu a vyrovnanému rozpočtu. Vlády zemí eurozóny byly také schopné v posledních letech snížit své náklady na půjčky díky stimulačním opatřením Evropské centrální banky, mezi která patří nízké úrokové sazby a nákupy vládních dluhopisů.
Návrh zatím počítá v příštím roce s výdaji ve výši 356,8 miliardy eur (9,3 bilionu korun) a příjmy ve stejné výši. Výdaje se proti letošnímu roku zvýší o 13 miliard eur, ale díky vyšším příjmům z daní nebude muset Německo pokrýt tyto vyšší výdaje novým dluhem.
Pravidlo eurozóny stanovující výši zadlužení bylo od svého představení v roce 1999 často porušováno a jeho vymahatelnost byla slabá. Průměrná úroveň vládního dluhu zemí eurozóny loni činila 86,7 procenta HDP. Ve Francii dosáhla 97 procent a v Itálii až 132 procent HDP.
Spolkový sněm teprve nedávno schválil rozpočet na letošní rok. Důvodem bylo zdlouhavé jednání o vytvoření nové vlády v Německu po parlamentních volbách. Ty se uskutečnily loni v září, vytvoření koalice se však podařilo dojednat až letos v březnu, upozornila agentura DPA.
