Výsledky studie
Továrna na baterie přinese miliardy na HDP a tisíce pracovních míst

Výstavba a provoz plánované továrny na bateriové články přinese Česku miliardy korun na hrubém domácím produktu (HDP) a tisíce nových pracovních míst. Projekt takzvané gigafactory může pozitivně ovlivnit tuzemskou ekonomiku a podpořit proměnu tradičních uhelných regionů, vyplývá z aktuální studie poradenské společnosti Deloitte, která byla zpracovaná pro Svaz moderní energetiky. Autoři ji představili na úterní tiskové konferenci. 

Jen v investiční fázi by podle studie díky jedné továrně o produkční kapacitě 40 gigawatthodin vzniklo zhruba 6000 pracovních míst. Samotný provoz by ve výrobě a navazujících dodavatelských firmách vytvořil dalších zhruba 33 tisíc nových pracovních míst, tvrdí studie.

HDP české ekonomiky by projekt podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka zvýšil o 185,9 miliardy korun, což představuje 3,6 procenta HDP Česka v roce 2020. Provoz továrny by zvedl český HDP o 172,1 miliardy korun, výstavba pak o 13,7 miliardy korun, uvedl. Studie bere do úvahy období od roku 2023 do roku 2031.

"Mít svou továrnu na baterie, a to nejméně jednu, je pro Česko logický a strategický krok, protože naše ekonomika je silně závislá na automobilovém průmyslu. Hrajeme ale o čas a ten, kdo bude schopen rychle postupovat, bude mít v rukou všechny trumfy," řekl šéf české pobočky Deloitte Josef Kotrba, který ve společnosti vede poradenský tým pro energetiku.

Memorandum o podpoře plánovaného projektu továrny na baterie v Česku podepsali na konci července vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Zájem podle Havlíčka má Volkswagen, jehož součástí je Škoda Auto, a korejská LG. Podle dřívějších informací má investice v první fázi činit minimálně 52 miliard korun a v souvislosti s ní se předpokládá vznik minimálně 2300 nových pracovních míst. Favoritem pro stavbu je areál bývalé hnědouhelné elektrárny Prunéřov 1.

"Česká vláda sice podepsala memorandum se společností ČEZ, je ale třeba urychleně řešit konkrétní podobu podpory a aktivně hledat investory a strategické partnery. Musíme si uvědomit, že pokud kapacita nevznikne u nás, vznikne jistě jinde v Evropě. Pak se ale i pracovní místa a přidaná hodnota přesunou mimo naše území," uvedl Kotrba. Premiér Andrej Babiš (ANO) na začátku září uvedl, že 1. října bude o továrně jednat se šéfem Volkswagenu Herbertem Diessem.

ČEZ dříve uvedl, že plánovaná továrna na baterie do elektromobilů by mohla vyrobit baterie o kapacitě více než 30 gigawatthodin, což vystačí pro 400 tisíc až 800 tisíc osobních aut ročně. Studie Deloitte odhaduje, že díky projektu by si veřejné finance, tj. vláda, obce a kraje, polepšily o 48,6 miliardy korun, přičemž analýza nezohledňuje investice do vzniku samotného lokálního řetězce.

Ze studie dále vyplývá, že pro pokrytí evropské poptávky bude v roce 2030 potřeba 11 až 16 továren a 26 až 35 továren v roce 2040. Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka je nutné příležitost zavčas využít.

"Země ve středoevropském regionu si uvědomují důležitost výrobních kapacit baterií na svém území a aktivně jejich vznik podporují. Nejčastěji přímou podporou v řádu miliard korun, dále pak investicemi do infrastruktury a daňovými úlevami," dodal Sedlák. Přímou podporou i daňovými úlevami plánuje stát podle červencového vyjádření šéfa ČEZ Beneše podpořit také český projekt, konkrétní výše podpory zatím není dojednaná.