Krize pod lupou
Třináct důkazů, proč bude globalizace zhoubou ekonomiky

Současný systém propojených globálních řetězců je považován za samozřejmost. Kvůli němu však dluhová krize eurozóny brzy ovládne celý svět. David Korowitz, fyzik a odborník na analýzu ekonomických systémů, nedávno publikoval svou 78stránkovou práci nazvanou Trade-Off: Financial System Supply-Chain Cross-Contagion: a study in global systemic collapse. Nejdůležitější Korowitzovy postřehy jsou shrnuty v následujících 13 bodech.

Korowitz identifikuje rostoucí rizika spojená s fungováním globálních finančních a obchodních systémů. Pomocí komplexní systémové analýzy vysvětluje, jak může během několika týdnů další velký ekonomický šok (například pád velké banky nebo vystoupení země z eurozóny) vyvolat nákazu, která se rychle rozšíří přes světové dodavatelské řetězce a zapříčiní nezvratný globální ekonomický kolaps.

Korowitz varuje, že v další krizi nepomůže ani geografická diverzifikace, ani bohatství. Všichni budeme společně na jedné lodi, která se potápí.

1. Počet propojení v globální ekonomice rapidně roste. V roce 2005 byly na světě 2 miliardy propojených zařízení, o pět let později se číslo ztrojnásobilo a v roce 2015 by podle odhadů mělo dosáhnout 16 miliard. Nepřehlédnutelná je také propojenost ve výrobě - malé součástky jsou vyráběny na různých místech, následně jsou skládány do větších částí a propojovány do konečných produktů. Takových vazeb najdeme v současném světě desítky miliard.

2. Představa, že máme světovou ekonomiku pod kontrolou, je omyl. Desítky miliard vazeb v dodavatelských řetězcích nedokáže nikdo monitorovat, natož jim porozumět.

3. Finanční šoky se mohou šířit světem během několika sekund. Příklady jsou pád Lehman Brothers v roce 2008 nebo akciový "flash cash" před dvěma lety. Trhy jsou hluboce propojené.

4. Města neudržují nouzové zásoby jídla a nezbytných potřeb. Zásoby moderních měst by lidem vystačily na pouhé tři dny. Vyspělé ekonomiky využívají efektivní logistické metody "just-in-time". Firmy dodávají zboží v reálném čase automaticky podle přicházejících signálů o měnící se poptávce. Nebezpečí "just-in-time" se skrývá v tom, že se nevytvářejí zásoby pro nepředvídané situace.

Pokračování článku, jehož autorkou je Michaela Toperczerová a který vznikl ve spolupráci s Investičním webem, čtěte ZDE.