Tripartita se neshodla na vyšším růstu minimální mzdy, a to o 700 Kč od ledna příštího roku na 9200 korun. Zaměstnavatelé se postavili proti tomuto návrhu. S vládou a odbory se totiž už v červnu dohodli na přidání o 500 korun. Nynější postup považují za jasné porušení této dohody. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nynější postup jako narušení sociálního dialogu nevidí. Podle něj o výši musí politicky rozhodnout vláda.
Minimální mzda se zvedla naposledy loni v srpnu o 500 korun, od té doby činí 8500 korun. Předtím od roku 2007 nerostla. Tripartita se v červnu shodla na tom, že by se měla zvýšit v lednu příštího roku o 500 korun. Ministryně práce v létě navrhla přidání o 700 korun. Záměr se objevil bezprostředně poté, co kabinet vybral na eurokomisařku kandidátku ANO Věru Jourovou. ČSSD původně prosazovala svého kandidáta. Vylučovala pak, že by s nominací Jourové souhlasila výměnou za výraznější růst minimální mzdy a za víc peněz pro sociální služby.
"Nyní jde o jasné porušení dohody sociálních partnerů," uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Podle zaměstnavatelů by vyšší růst minimální mzdy mohl mnoha podnikům způsobit potíže, teprve se vzpamatovávají z krize. Přidání by totiž měly zohlednit i ve vyšších tarifech. Mohlo by tak hrozit propouštění.
Podle premiéra nynější postup, který překračuje původní dohodu tripartity o 200 korun, nepředstavuje porušení sociálního dialogu se zaměstnavateli a odbory. "Dialog vedeme intenzivně a poctivěji než předchozí vláda. A z devadesáti procent jsme ve shodě," zdůvodnil Sobotka. Podle něj navíc minimální mzda léta nerostla a zvýšení o 700 korun "žádný velký problém nepředstavuje". O podobě nejnižšího výdělku "politicky rozhodne" vláda příští týden, dodal premiér.
Minimální mzdu pobírá 100 tisíc lidí. Zaměstnavatele by přidání o 700 korun v příštím roce mělo stát 1,3 miliardy navíc, stát pak asi 96 milionů.
