Počet mladých lidí, kteří nemají dokončené střední vzdělání a skončí na úřadu práce, se zvyšuje. K těm, kteří střední školu či učiliště nedokončili, protože je nebavila nebo na ni nestačili, v průběhu nedávné krize přibyla další skupina - mladí lidé, kteří nemohou studovat z ekonomických důvodů. Vyplývá to z průzkumu mezi 577 vedoucími zaměstnanci úřadu práce, který provedl nedávno Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.
"V řadě případů se stává, že oba rodiče v průběhu krize ztratili zaměstnání a nemohou si dovolit financovat nadále studium (odhadem dítě stojí, pokud je škola či učiliště mimo obec, měsíčně cca tři tisíce korun)," konstatovali autoři průzkumu a z něj vyplývající studie Tomáš Sirovátka a Ivona Šimíková.
V jednom z trvale nezaměstnaností nejpostiženějších okresů se podle nich například odhaduje, že z 1500 dětí na středních školách jich v posledních dvou letech předčasně ukončilo střední školu zhruba 850.
Krize přitom přivedla na rozdíl od předchozího období do řad nezaměstnaných kromě lidí bez kvalifikace i vyučené zaměstnance. Ti se snažili najít novou práci i za cenu velkých osobních ústupků. Byli například ochotni přistoupit na místa s nižší kvalifikací či v úplně jiném oboru, dojíždět na větší vzdálenost a v některých regionech i slevit v požadavcích na vyšší mzdu.
"Nicméně u některých nových nezaměstnaných se po opakovaných neúspěších při hledání zaměstnání a zejména pak po účasti v programech, kde byli připraveni pro pracovní místa, projevilo zklamání a skepse, vedoucí buď k silným negativním psychickým dopadům (objevily se i sebevraždy), nebo k rezignaci na hledání zaměstnání," dodávají autoři studie.
Pomohly by rekvalifikace
Průzkum se však nezaměřoval pouze na vývoj pracovního trhu během krize a po ní, ale i na to, jak s nezaměstnaností bojovat. Vedoucí pracovníci úřadů práce mimo jiné kritizovali, že lidi od přijetí práce často odrazovala kombinace vysokých sociálních dávek a nízkých mezd. "Vedoucí pracovníci úřadů práce se příliš neklonili ke snížení podpor v nezaměstnanosti anebo dávek hmotné nouze. Naproti tomu se jasně přikláněli k tomu více diferencovat podpory v nezaměstnanosti podle předchozí doby zaměstnání a spíše podporují i větší diferenciaci podle doby nezaměstnanosti," konstatují autoři studie.
Jako významné opatření v boji s nezaměstnaností pro období krize se podle průzkumu "jeví zlepšování dopravní obslužnosti v regionech, bez velkých rozdílů mezi regiony. Na druhém místě je to podpora českým podnikům prostřednictvím přednostního přidělování státních zakázek, následuje podpora podnikům při dočasném vysazení aktivit, podpora středního a malého podnikání, odstraňování administrativních bariér podnikání".
Vedoucí pracovníci úřadů práce také kladli velký důraz na rekvalifikace, a to i přesto, že v rozhovorech, které autoři podnikli se zprostředkovateli, občas zaznívala skepse k jejich účinkům pro část nezaměstnaných. "My máme problém v našem regionu s rekvalifikacemi. Když ten trh práce nikoho nechce, tak na co ty lidi rekvalifikovat? Když ty firmy najednou mají úsporné režimy a nepřibírají ...," konstatovala jedna ze zaměstnankyň úřadu práce.
