Záchrana eura
Úvahy snílků? Sedm kroků k vyřešení evropské krize

ECB bude nepochybně jednou z největších zbraní Evropy v boji s vlastní dluhovou krizí. Se svou troškou do mlýna musejí přispěchat také politici. Ve všem tom mumraji trochu zaniká, že s tím možná všichni unijní Evropané nemusejí souhlasit.

Ale co, jízdní řád je jízdní řád, na vítěze a poražené je času dost.

Co s Řeckem?

Řecko v březnu restrukturalizovalo dluh a je po více než 60 letech první vyspělou zemí, která zbankrotovala. Řečtí politici ovšem stále jen velice pomalu plní sliby, za něž země dostala stovky miliard eur zahraniční pomoci, Troika rozhodne o další dávce peněz v září, ale při poslední inspekci pochválila Řecko za "posun". Budiž. Mluví se ovšem celkem veřejně o další restrukturalizaci, bez níž se zemi (při jejím setrvání v eurozóně) nepodaří vyvést z krize.

S "odpisy" řeckých dluhů je spojen i jeden důležitý problém - důvěra. Když se škrtala půlka hodnoty řeckých bondů, netýkala se všech věřitelů, například ECB. Ta společně s dalšími institucemi nakupovala řecké dluhopisy ve snaze udržet jejich výnosy na nižších úrovních. Soukromí investoři v čele s řadou bank ovšem museli škrtat (realizovat ztrátu). Jedině jasná pravidla, koho se bude další případná restrukturalizace řeckého dluhu týkat, může obnovit důvěru bank a přimět je nakupovat dluhopisy problémových zemí v čele se Španělskem a Itálií. Bez toho bude každá další LTRO vypadat jako ty dvě na přelomu roku - banky si vyztužily své rozvahy, ale dluhopisy nakupovaly jen v malé míře.

Plány fungování ESM a EFSF tak, aby mohly nakupovat státní dluhopisy

ECB potřebuje, aby se k ní v nákupech problémových dluhopisů (které v posledních měsících zcela zastavila) připojily i evropské země. Záchranné fondy eurozóny by to měly dělat, ale například Finsko a Nizozemsko chtějí záruky (celkem logicky).

ESM i EFSF s kapacitou přes 600 miliard eur ovšem nemají mít za úkol jen nákupy dluhopisů; každá případná záchranná operace (bailout) v zemi eurozóny má být financována z nich. Analytici se shodují, že na Španělsko (spekuluje se o 300 miliardách eur) peníze ještě jsou, na Itálii už ne. Navýšení kapacity ESM není vyloučené, uvažovaný neomezený přístup k penězům z ECB (bankovní licence pro ESM) byl ovšem prozatím vyloučen. Navíc o stálém záchranném fondu eurozóny má smysl mluvit až po 12. září, kdy německý ústavní soud rozhodne o ústavnosti fondu.

Pokračování článku, který vznikl ve spolupráci s Investičním webem, čtěte ZDE.