V Berlíně otevřeli interaktivní muzeum počítačových her

Není mnoho muzeí, která by návštěvníky přímo vyzývala, ať si hrají s jejich exponáty. Jedním z takových je muzeum počítačových her, které od pátku funguje v Berlíně. Zájemce provádí vývojem tohoto druhu zábavy od "počítačového pravěku" v 50. letech minulého století až k moderním herním konzolím a 3D hrám. Některé z nich mohou návštěvníci na místě sami vyzkoušet.

Vystavené exponáty rozjitří vzpomínky asi hlavně dnešním třicátníkům a čtyřicátníkům, kteří vyrůstali na Atari, "gameboyích" a "tetrisech". Historie počítačových her však sahá mnohem hlouběji do minulosti. První komerčně vyráběný počítač Nimrod s jednoduchou strategickou hrou Nim pochází už z roku 1951. I ten si mohou návštěvníci muzea prohlédnout, a dokonce si s ním poměřit své síly. Totéž platí také o prvním sériově vyráběném herním automatu z roku 1971 s - z dnešního pohledu primitivní - vesmírnou střílečkou Computer Space.

Nechat návštěvníky pohrát si s některými exponáty považuje ředitel muzea Andreas Lange za důležité. "Počítačové hry jsou novým médiem a to nové je především to, že jsou interaktivní. To však člověk pochopí, jen když je sám vyzkouší," vysvětlil ČTK také kurátor expozice a zakladatel sbírky muzea, která nyní čítá okolo 16 tisíc her, 2300 zařízení na jejich ovládání a přes 10 tisíc specializovaných časopisů.

Svou velikostí prý tato kolekce nemá v Evropě konkurenci, ale k vidění je v muzeu jen její zlomek, zhruba 300 exponátů. S jejich shromažďováním začal Lange v 90. letech. Už tehdy byl prý přesvědčen, že počítačové hry jsou víc než jen hračky pro mládež. Považuje je za součást kultury, která odráží dobu, v níž vznikají. "Měli jsme ideu ukázat význam počítačových her přesahující pouhou zábavu. Jsou například velmi těsně spjaty s vynálezem počítačů v 50. a 60. letech," vylíčil Lange, s jakými záměry založil s kolegy v roce 1997 v Berlíně vůbec první muzeum počítačových her na světě.

To však fungovalo jen do roku 2000, kdy mu tehdejší prostory poblíž Jannowitzova mostu přestaly stačit. Deset let pak sbírka putovala po výstavách a hledalo se pro ni nové stálé místo. Nakonec se našlo na jedné z nejprominentnějších adres v bývalé Německé demokratické republice - na výstavní třídě Karla Marxe, kdysi nesoucí i jméno sovětského diktátora Josifa Stalina, po níž v dobách socialismu defilovaly prvomájové průvody a nablýskané tanky při vojenských přehlídkách.

Ačkoli se počítačové hry mohou zdát jako výdobytek západní kultury a toto umístění jejich muzea proto jako nepatřičné, opak je podle Langeho pravdou. Hry se podle něj vyvíjely i ve východním bloku a ta jedna z vůbec nejpopulárnějších na světě i v Česku, dobře známý Tetris, pochází ze Sovětského svazu, kde ji v 80. letech vytvořil Alexej Pažitnov. Také v NDR bylo několik programátorů, kteří vyvíjeli počítačové hry. Mezi vystavenými exponáty nechybí ani jediná videoherní konzole z produkce východního Německa.

Návštěvníci mezi nimi najdou také několik rarit. K nim patří například obří joystick určený k ovládání dvěma hráči nebo herní automat PainStation (v překladu bolestivá stanice, slovní hříčka s názvem populární herní konzole PlayStation), který toho, kdo prohraje, vytrestá dávkou elektrického proudu nebo sešviháním ruky gumovou hadičkou. Mimochodem, při prohlídce pro novináře byla právě tato hra jednou z nejvyhledávanějších. Ji i další mohou zájemci v Berlíně vyzkoušet ode dneška každý den kromě úterý od 10  do 20 hodin za vstupné osm eur (zhruba 195 Kč).