Honorární konzul Břetislav Skácel významně přispěl k obnovení hospodářské komory pro spolupráci s Filipínami. Jejím cílem je podporovat ekonomické, kulturní a diplomatické vztahy. Od března tohoto roku se tak mohou firmy, ale i jednotlivci obracet na konzulát v Brně a domluvit si pracovní stáž či obchodní kontakty ve Filipínách.
Proč jste rozhodl hospodářskou komoru založit?
Hospodářská komora pro Česko a Filipíny fungovala již od roku 2002, což je rok poté, co jsem začal působit na Filipínách. Na ostrovech jsem si našel mnoho přátel a vybudoval si k této jihoasijské zemi vcelku silný vztah, takže mi bylo líto, když činnost tehdejší komory postupně upadala. Rozhodli jsme se proto, že komoru obnovíme, což se také před dvěma roky stalo. Hodně nám pomohla velvyslankyně Filipín v České republice, a navíc se přidávalo stále více firem, které měly zájem o spolupráci. Komoru jsme rozšířili i na Slovensko a v březnu letošního roku jsme tak transformovali tehdejší komoru do dnešní podoby.
Proč do komory přistoupilo i Slovensko?
Slovensko jsme přibrali především proto, že Evropská unie podporuje vzájemný obchod mezi unií a ASEAN (Sdružení států jihovýchodní Asie), a jelikož jsme jedinou zemí Visegrádské čtyřky (V4 - ČR, SR, Maďarsko a Polsko), která má ambasádu na Filipínách, je hlavně na nás abychom rozvíjeli spolupráci mezi V4 a Filipínami.
Co vás na Filipíny přivedlo?
Na počátku našeho česko-filipínského výboru byly tři stěžejní obory - dopravní infrastruktura, cukrovary a technologie pro cukrovary a životní prostředí a obnovitelné zdroje. Takže například v Manile můžete narazit na české tramvaje nebo na cukrovarské stroje od plzeňské Škodovky.
Ve svých začátcích na Filipínách jsem pomáhal s několika projekty rozvojové spolupráce mezi firmami. Prvním projektem byla dopravna pitné vody. Posléze jsme však zjistili potenciál ve vodní energetice, takže tam začaly vznikat projekty na malé vodní elektrárny. Spolupráce na Filipínách nakonec přerostla do firemních zakázek, kdy jsme postavili malou vodní elektrárnu na komerční bázi.
Pomáhá komora i jednotlivcům?
Vzhledem k tomu, že máme na Filipínách rozsáhlou síť kontaktů, tak se snažíme pomáhat i v těchto případech. Například před nedávnem jsme moji asistentku, slečnu Tománkovou, poslali na pracovní stáž do evropské komory v Manile. V celém procesu jsme sehráli roli prostředníka, kdy Mendelova univerzita zajistila grant a my jsme jí zařídili pracovní pozici v evropské komoře.
Jste nevládní organizace. Jaké to má pro vás výhody a nevýhody?
Tím, že jsme nevládní organizace, získáváme samozřejmě určitou nezávislost. Děláme vlastně jen to, co si přejí firmy, kterým pomáháme. Se státními organizacemi a orgány však spolupracujeme na bázi vzájemné spolupráce, nikoli tak, že by nás jakýmkoli způsobem ovládali. Nejvíce se samozřejmě snažíme komunikovat s českou ambasádou na Filipínách a s filipínskou ambasádou v Česku.
Z čeho se projekt financuje?
Komora je čistě komerční záležitost svých členů, kteří v současné době financují i rozběh komory. Počítáme však, že budeme soběstační díky službám, které budeme poskytovat právě svým členům. Současně bychom se chtěli podílet i na mezinárodních projektech, které jsou podporovány z evropských a dalších fondů.
Jaké jsou dosavadní výsledky komory?
Zatím je v rozběhu. Za nejvýznamnější úspěch považuji, že již máme zástupkyni v Manile, která pracuje právě na evropských projektech společně s dalšími komorami, které na Filipínách působí. Také klientela se rozrůstá, firem, které mají zájem například o zprostředkování kontaktů nebo o analýzu trhu, je již několik desítek. Vše jde podle plánu, bohužel však trochu pomaleji, než jsme doufali.
Jste také předsedou výboru CREA, čím se zabývá?
Nosným oborem je vodní hospodářství a vše okolo. Od hydrogeologického průzkumu přes čištění vody až po energetiku. Celý projekt funguje tak, že firmy sponzorují konkrétní výzkumy a následně jeho výsledky nějakým způsobem využijí. Výzkumy však podporuje i Evropská unie, kvůli které je zde podmínka, že na financování jednoho dílčího projektu se musejí podílet minimálně tři firmy.
