Krize
V zátěžových testech propadla také Volksbanken

Zátěžovými testy, které dnes zveřejnil Evropský bankovní úřad (EBA), neprošlo celkem osm bank z 91 testovaných. Dalších 16 prošlo jen velmi těsně. Finanční ústavy, které nemají dostatečný kapitál, budou potřebovat dodatečnou finanční injekci v celkové výši asi 2,5 miliardy eur. Banky, výše jejichž kapitálu jen těsně překročila minimální hranici, EBA doporučil k přísnějšímu dohledu.

Neuspělo celkem pět španělských bank (CatalunyaCaixa, Banco Pastor, CAM, Unnim, Caja3), dvě řecké (ATE Bank, Agricultural Bank of Greece) a jedna rakouská (Volksbanken). Výsledek je o něco lepší, než čekaly finanční trhy a než čekali ekonomové, kteří odhadovali neúspěch až 15 evropských bank. Malý počet neúspěšných bank ovšem okamžitě vyvolal kritiku analytiků, podle nichž testy nesplnily svojí hlavní úlohu - obnovit důvěru ve stabilitu finančního systému v Evropě.

Pokud by ovšem od ledna do dubna letošního roku některé finanční ústavy nenavýšily kapitál v celkové výši 50 miliard eur, v zátěžových testech by neuspělo celkem 20 bank. Mezi "propadlíky" navíc není započítána německá zemská banka Helaba, která nedala souhlas se zveřejněním výsledků, zřejmě proto, že neprošla.

Testy rovněž odhalily, že přes očekávaný neúspěch Španělska, se příliš dobře nevedlo ani Velké Británii. Tamní banky sice testy prošly, ale v případě nejhoršího scénáře, by je čekal druhý největší propad kapitálu v celé Evropské unii. Hůře na tom bylo už jen Řecko.

O efektivnost testů se vedou spory 

"Pouze osm padlých bank a požadavek na navýšení kapitálu o 2,5 miliardy eur, to není řešení, které by nastolilo důvěru. Bylo potřeba, aby padlo více bank a kapitál byl navýšen o více peněz," řekl agentuře Reuters Michael Symonds ze společnosti Daiwa Capital Markets. Podle Daniela Daviese z Credit Suisse je problém, že unie neotestovala scénář totálního bankrotu. "Lidé nechtějí vědět, jak by si bankovní systém vedl při hypotetickém špatném scénáři. Oni chtějí vědět, že existují peníze, které by mohly celý systém podpořit při nejhorším představitelném scénáři," dodal.

Šéf EBA Andrea Enria nicméně zátěžové testy brání. Podle něj vedly k navýšení tlaku na finanční ústavy, aby v uplynulých měsících navýšily svůj základní kapitál. "Zhruba 100 miliard eur extra kapitálu bylo do bank přesunuto jen od konce loňského prosince do letošního dubna," řekl deníku Financial Times.

České banky až na jedinou výjimku prošly

Prakticky jediným finančním ústavem, který neuspěl a působí na území Česka, je rakouská Volksbanken. Ještě před zveřejněním testů však bylo oznámeno, že své východoevropské pobočky prodává ruské Sberbank za 600 milionů eur. Největší "padlou" bankou v testech je řecká ATE Bank, která neprošla s úrovní vlastního kapitálu při nejhorším testovaném scénáři na úrovni 2,9 procenta, což je podstatně méně než nutných pět procent.

Čechy nicméně nejvíce zajímal výsledek rakouské Erste Bank, která vlastní Českou spořitelnu, tedy banku s nejvíce klienty v ČR. Ta základní požadavek na úroveň vlastního kapitálu splnila bez větších problémů. Podle EBA ovšem banka drží řecké dluhopisy za 345 milionů eur, portugalské za 105 milionů eur a irské za 40 milionů eur.

Unie čeká na následky zveřejnění výsledků

Experti upozorňují, že největší problém testů leží ve zvolené metodice. Nejhorší scénář počítal například s 15procentním propadem na akciových trzích a propadem hospodářství eurozóny o 0,5 procenta. To podle některých není zdaleka nedostatečné a už vůbec ne realistické. "Můžeme to brát tak, že testy nám poskytly nějaké další informace, ale to je velmi málo. A vzhledem k tomu, co jsme viděli v posledních týdnech na trzích s dluhopisy zemí nejvíce postižených dluhovou krizí, byly testy zastaralé už ve chvíli, kdy byly zveřejněny," uvedl Richard Cookson ze CITI Private Bank.

Evropská unie a zejména eurozóna, která bojuje s největší krizí ve své historii, bude nyní čekat, jak si trhy vyloží informace ze zátěžových trhů přes víkend. Pokud by v pondělí následoval hluboký propad trhů, eurozóna by byla nejspíš nucena rychle konat, aby zabránila dalšímu šíření krize. Náměstek ministra financí Tomáš Zídek nevyloučil, že by rovněž rychle rozhodla o navýšení záchranného fondu eurozóny.