Hospodářský růst
Ve střední Evropě zřejmě posílí jen koruna

Na měny ve střední Evropě bude mít v příštím roce negativní vliv zpomalování hospodářského růstu. Posílit vůči euru se zřejmě podaří jen české koruně, a pokud ano, bude to růst jen velmi slabý. Ukázal to průzkum, který mezi analytiky provedla agentura Reuters. Česká koruna by mohla podle průzkumu v příštích 12 měsících zpevnit vůči euru o půl procenta na 25,43 Kč za euro. Polský zlotý a maďarský forint by naopak měly oslabit.

Koruna se ve čtvrtek dopoledne prodávala zhruba za 25,52 Kč za euro, byla tak blízko ročního maxima. Ještě v srpnu bylo za jedno euro nutné zaplatit až 25,90 Kč.

Na středoevropské měny už letos měla negativní vliv rizika spojená s obchodní válkou mezi Spojenými státy a Čínou nebo s připravovaným odchodem Británie z Evropské unie. Středoevropské ekonomiky se sice zatím držely, teď už ale začínají pociťovat negativní důsledky zpomalování hospodářského růstu západních obchodních partnerů, zejména Německa.

Kurz forintu navíc podkopává uvolněná měnová politika maďarské centrální banky. Úrokové sazby v Maďarsku jsou nejnižší v regionu, což snižuje atraktivitu měny. Forint už od začátku roku ztratil přes tři procenta a v listopadu vůči euru sestoupil na rekordní minima. Podle průzkumu by měl za 12 měsíců oslabit o 1,1 procenta. Euro se teď prodává zhruba za 330,80 HUF.

Maďarská centrální banka drží svou základní úrokovou sazbu na rekordním minimu 0,9 procenta. Podle analytika společnosti ING Petra Krpaty je nyní měnová politika v Maďarsku příliš uvolněná.

Polský zlotý by mohl podle průzkumu za 12 měsíců oslabit o půl procenta. Kromě vyhlídek na ochabování ekonomické aktivity na něj mají podle společnosti Raiffeisen Bank negativní vliv rovněž problémy kolem hypoték ve švýcarských francích. Euro teď stojí zhruba 4,28 PLN.

Zvýšení úrokových sazeb

Reuters upozornil, že Česká národní banka (ČNB) zůstává jednou z mála centrálních bank v Evropě, které stále zvažují možnost zvýšení úrokových sazeb v rámci boje proti inflačním tlakům.

Bankovní rada ČNB minulý měsíc ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na dvou procentech. Pro zachování sazeb hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady. Dva členové pak hlasovali pro zvýšení úroků o čtvrt procentního bodu.

ČNB naposledy zvýšila základní sazbu letos v květnu, a to o čtvrt procentního bodu. Sazba se nyní nachází na nejvyšší úrovni za posledních deset let. Další zasedání bankovní rady se bude konat 18. prosince. Guvernér ČNB Jiří Rusnok na konci listopadu uvedl, že teď nevidí důvod ke změně úrokových sazeb. Člen bankovní rady Vojtěch Benda nicméně krátce předtím prohlásil, že současné ekonomické situaci by odpovídalo zvýšení úrokových sazeb.