Na Českou národní banku (ČNB) se snesla vlna kritiky za intervenci, kdy v listopadu svým rozhodnutím výrazně oslabila kurz koruny vůči euru. Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl však rozhodnutí banky brání a říká, že použití kurzu jako nástroje měnové politiky si situace vyžádala a banka tak zabránila mnohem větším škodám pro ekonomiku.
Prozradíte, jak jste při onom inkriminovaném zasedání hlasoval?
Budu zcela a jasně držet standard, které mají u podobných opatření centrální banky v zahraničí. Tedy rozhodnutí, kde bude uvedeno, jak kdo jmenovitě hlasoval, bude zveřejněno za šest let. Nevím, proč bychom měli být jedinou centrální bankou, která by postupovala jinak.
Ptám se proto, že se o vás "šušká", že vy jste byl jazýčkem na vahách. Že jste dodal potřebný čtvrtý hlas.
Musím odkázat na předchozí odpověď. Ale dodám k ní něco, co zapadlo, když měnovou politiku ještě nikdo neřešil. O tom, zda zahájit použití kurzu jako alternativní nástroj, už centrální banka před 7. listopadem několikrát hlasovala. To nebylo tak, že by se toto téma najednou zjevilo. My jsme ho několikrát transparentně komunikovali. Že to nikdo nebral nebo nechtěl brát vážně? Pak to ale není chyba vysílače.
Proslýchá se, že na intervenci ČNB vydělaly některé banky. Co vy na to?
Mě tohle opravdu rmoutí, štve a osobně se mě to velmi dotýká. Není to nic jiného než sprostá pomluva, která nemá autora. Nemá nikoho, kdo by k ní přidal svoje jméno. Člověk ve veřejné funkci musí mít určitou míru odolnosti. Je naprosto v pořádku, že člověk musí skousnout celou řadu nadávek, urážek, kritiky či nepěkných dopisů a e-mailů. To je součást hry. Myslím ale, že není povinností nikoho nechat na sebe plivat něco, co je opravdu sprostá lež. Tohle se mě hluboce dotýká.
Kdy by měla Česká republika přijmout euro?
Řeknu to jinak. Jsem dlouhodobě přesvědčen o tom, že Česká republika nepotřebuje kupovat důvěryhodnost pro korunu a svou měnovou politiku zvenčí. Nepotřebuje měnovou stabilizaci formou zapojení do měnové zóny. Byl jsem o tom přesvědčen před finanční krizí a jsem o tom přesvědčen i nyní. Dlouhodobě si myslím, že to pro nás není prioritní téma. V této souvislosti bych uvedl příklad Švédska. Má podobný režim a měnovou politiku jako my. Nemá výjimku na zavedení eura, jen se tam v roce 2003 politická reprezentace zeptala veřejnosti, jestli chce zavést euro. Švédové většinově řekli ne a od té doby se ve Švédsku na tuto otázku vlastně nikdo neptá. Chtěl jsem tím říci, že existují země, které necítí toto téma jako akutní a přesto jsou součástí Evropské unie. Prostě to pro ně není otázka života a smrti.
* Kdy se projeví rozhodnutí ČNB v reálné ekonomice?
* Nevstoupila jím ČNB do měnové války?
* Co říká Mojmír Hampl kritice intervence ČNB ze strany Václava Klause či Miloše Zemana?
* Neobává se, že místo utrácení budou Češi stále více šetřit?
Odpovědi na tyto a další otázky čtěte v novém vydání časopisu TÝDEN, který vychází v pondělí 13. ledna.
