Dřevěná kniha
Vláda souhlasí s koncepcí těžby dřeva, ekologové ji kritizují

Vláda souhlasí s dlouhodobou koncepcí hospodaření v lesích ve správě státního podniku Lesy ČR od roku 2012, nazývanou ministerstvem zemědělství také Dřevěná kniha. Velké tendry na těžbu ve státních lesích by tak měly být od roku 2012 dlouhodobé, dvoukolové, přičemž hlavním kritériem v druhém kole má být stejně jako letos cena. Tendry mají mít podobu takzvaných komplexních zakázek.

Ještě letos měla být podle původního návrhu vyhlášena zakázka pro příští rok na všech 117 soutěžních jednotkách na jeden až deset let. Každý následující rok se pak mělo soutěžit na jedné desetině jednotek na deset let. Dle změněné verze má být maximální doba tendrů zkrácena na pět let. Podle ministra zemědělství Ivana Fuksy by první tendry podle nové koncepce měly být vypsány během března letošního roku. "Po týdenní diskusi jsme ještě deset procent území uvolnili pro malé těžaře," řekl.

Podle ekologického hnutí Duha však utrpěl ministr Fuksa porážku, protože vláda jeho návrh výslovně neschválila, ale vzala pouze na vědomí. "Pro ministra Fuksu bude ještě hodně těžké ustát plán, který narazil na odpor vědců i veřejnosti, jeho vlastních expertů, lesníků i části vlády. Koncepce je v rozporu se schváleným Národním lesnickým programem, s usnesením Poslanecké sněmovny i s doporučením ministrových vlastních expertů," uvedl v tiskové zprávě ředitel hnutí Petr Machálek.

Před 14 dny se ministři na znění materiálu neshodli, výhrady proti němu měli především zástupci Věcí veřejných. Minulý týden Fuksa návrh z jednání vlády stáhl s tím, že musí být ještě projednán s antimonopolním úřadem. Uvedený návrh od svého zveřejnění loni v prosinci vyvolává kontroverze. Nelíbí se například menším dřevařským firmám, ekologům a soukromým vlastníkům lesů, kritizuje jej i opozice.

České lesy

V Česku je zhruba 60 procent lesů státních, více než 80 procent z toho obhospodařují LČR. Obce a města vlastní přes 16 procent lesů, více než 19 procent lesů patří soukromým fyzickým osobám, necelá tři procenta osobám právnickým. Stále nejsou dokončeny církevní restituce, a ve vlastnictví státu tak zůstává zhruba 180 tisíc hektarů církevních lesů. Lesy ČR měly za loňský rok rekordní zisk před zdaněním, auditem a opravnými položkami 3,07 miliardy korun. Podle generálního ředitele Svatopluka Sýkory podnik letos čeká zisk minimálně stejný jako loni. Předloni činil hrubý zisk 784 milionů korun.

Odpůrci materiálu nejčastěji koncepci kritizují kvůli tomu, že prý zvýhodňuje velké těžařské firmy na úkor malých a středních lesníků a dřevařů, kteří se v důsledku tendrů nedostanou ke dřevu. Prodej dřeva prostřednictvím těžařských společností je podle kritiků navíc pro stát méně výhodný, než kdyby státní podnik nakupoval pouze služby a dřevo prodával sám. Kritici prodeje dřeva "při pni" preferují prodej dříví "z odvozního místa".

Při něm vytěžené dřevo prodává sám vlastník lesa. Těžební firma prodává pouze službu v podobě těžebních prací. Tento model používají například Rakouské spolkové lesy, státní lesy v Bavorsku, Sasku, Polsku či Maďarsku, ale také obce a soukromí vlastníci v ČR, stejně jako druhý významný správce státních lesů v ČR Vojenské lesy a statky.

Ministerstvo zvolený model hájí. Jeho větší výhodnost prý dokazuje srovnání z let 2008 a 2009, kdy souběžně na polovině území LČR prodávaly dřevo ve vlastní režii a na druhé polovině území si jej obchodovaly samy těžařské firmy. V případě, že by byl v obou letech použit ministerstvem prosazovaný model "při pni" na celém území, vydělaly by podle analýzy LČR v roce 2008 o 592 milionů korun více, v roce 2009 pak o 613 milionů korun.

Kritici však výsledky analýzy zpochybňují. Podle Hnutí Duha tvořili pět z osmi členů komise, která model "při pni" doporučila, zástupci velkých dřevařských firem, pro něž je výhodný.