„Sítem zdravotních vyšetření pro vstup do armády neprojde čtyřicet procent uchazečů,“ říká ředitel Ústřední vojenské nemocnice Praha (ÚVN) plukovník Štefan Brunclík.
Ve Střešovicích se letos v létě natáčelo třetí pokračování seriálu Nemocnice na kraji města. Jaký to mělo pro nemocnici finanční přínos?
Nijak významný, za natáčecí den platí štáb deset tisíc korun. Jde spíš o propagaci – štáb nám natočí dvacetiminutový prezentační šot o nemocnici a ten se odvysílá na ČT 2 v hlavním vysílacím čase. Naši odborníci poskytují konzultace natáčecímu štábu, profesor Vladimír Beneš, přednosta neurochirurgické kliniky, tam dokonce bude hrát sám sebe při operaci.
Vaše nemocnice dosud nese název „vojenská“, ačkoli více než devadesát procent pacientů tvoří civilisté. Kdy jim začala sloužit?
Do roku 1994 se nemocnice využívala jen pro vojáky z povolání, občanské zaměstnance armády, jejich rodinné příslušníky a pro vojenské důchodce. Když početní stav armády klesl, musela se využít jinak a zajistit lékařům profesní rozvoj. Jinak by léčili jen úzkou a v podstatě relativně zdravou populaci, protože do armády projdou jen ti zdraví. Dostali jsme spád Prahy 6.
V čem je péče o vojáky jiná než léčení „civilů“? Provádíte v ÚVN zdravotnické úkony, které jinde neposkytují?
Například ročně vyšetříme čtyři a půl tisíce uchazečů pro vstup do armády. Takto komplexní vyšetření dělají už jen ve vojenských nemocnicích v Olomouci a v Brně. Odmítáme tak čtyřicet procent uchazečů.
Střešovická nemocnice je rozpočtová organizace, loni jste získali ze státního rozpočtu zhruba půl miliady korun na provoz. Od čeho se výše státního příspěvku odvíjí?
Od činností, které nemocnice poskytuje ministerstvu obrany. Stát nám hradí výdaje na preventivní prohlídky, roční prohlídky vojáků z povolání a dalších pracovníků resortu, posuzování zdravotní způsobilosti ke službě v misích. To žádná pojišťovna nehradí.
Co má s armádou společného Vojenská zdravotní pojišťovna?
Ta spravuje fond prevence a fond na doplatky léčiv pro příslušníky armády, naplňovaný Ministerstvem obrany ČR. Kromě toho nám ministerstvo poskytuje příspěvek na provozní činnosti související s jeho zaměstnanci. Příspěvek v poslední době klesá, resort obrany výrazně redukoval finanční prostředky.
Museli jste se uskromnit?
Největší problém je, že úhrada od pojišťovny je paušální (loni zhruba 1,2 miliardy, pozn. red.) takže čím více pracujete, tím více proděláte. Protože máme dobrou pověst, počet klientů každý rok stoupá. Snažíme se vyhovět všem, a proto musíme počet výkonů na daný rok dobře naplánovat, abychom nepřekročili limit. Kapacita nemocnice je mnohem vyšší, než dnes využíváme.
Které zdravotnické výkony omezujete nejčastěji?
Úspory se týkají drahých operací, kloubních implantátů, některých léčiv. Operace kyčelního kloubu jsme snížili z patnácti na maximálně deset týdně – implantát stojí sedmdesát až sto dvacet tisíc. Máme tu roboticky asistovanou chirurgii, která se používá mimo jiné na gynekologii a urologii. Nástavce, které se tam podle typu operace vkládají, stojí až 130 tisíc, použít se dají maximálně desetkrát.
Loni jste operací za pomoci robotů uskutečnili 167. Roboti na druhou stranu šetří práci lékařů, není to tak?
Ne, vyjde to dokonce dráž. Jde o zkvalitnění péče o pacienty. Robot má své výhody: při operaci se mu netřese ruka, dochází k minimální ztrátě krve, doba rekonvalescence pacienta se zkracuje, bolest je menší. Při operaci prostatektomie (operativní odstranění zbytnělé prostaty) se u 99 procent mužů uchová potence.
Jak se jako ředitel nemocnice těšíte na reformu zdravotnictví, která počítá s poplatky za zdravotní péči?
Pokud chceme kvalitní diagnostiku a léčbu, část odpovědnosti se na pacienta musí přesunout, jinak naše zdravotnictví zaostane. Vyvíjejí se nové technologie, zdravotní péče se zdražuje. Měl by se definovat bezplatný standard a nadstandard, na který si budou pacienti přispívat. Když potřebujete auto, také si můžete vybrat mezi fabií a mercedesem. Obojí vás odveze a obojí je bezpečné, ale v mercedesu se budete cítit lépe.
Ošetřit musíte i nepojištěné pacienty. Kolik vás to ročně stojí?
Až na dvanáct milionů. Náklady na některé lidi jsou obrovské. Nedávno nás měsíční hospitalizace nepojištěného cizince, bezdomovce, přišla na půldruhého milionu. Našli ho v bezvědomí, zkrvaveného pod mostem, musela se mu provést drahá vyšetření hlavy. Když sem někoho přivezou vrtulníkem nebo záchrankou, musíme ho přijmout. Leží tu tak dlouho, dokud se jeho stav nestabilizuje. To, že péči nebude moci uhradit, zjistíme až zpětně; většinou jde o cizince. Pokud pacient zůstane naživu, úhradu vymáháme soudně přes ambasády.
Podle výroční zprávy činí průměrná mzda lékařů ve vaší nemocnici 43 tisíc. Kolik činí nejvyšší plat v nemocnici a kdo jej pobírá? Ředitel?
Bude to kolem sedmdesáti tisíc hrubého. Samozřejmě to záleží na pozici lékaře a na počtu odsloužených hodin, od těch se odvíjí až polovina platu. Já určitě nemám nejvyšší plat, vešel bych se možná do první stovky (z 1750 zaměstnanců, pozn. red.).
Zaměstnáváte 341 lékařů, z nich čtvrtina jsou vojáci z povolání. Skýtá to nějaké výhody, být jako lékař zároveň vojákem z povolání?
Má to jisté finanční výhody – podle počtu odsloužených let se k důchodu navyšuje procento z hrubého platu. To ale není hlavní motivace lékařů. Mě osobně na armádě přitahovala disciplína a řád. Na druhou stranu vojenští lékaři mohou být kdykoliv povoláni do válečných konfliktů – v minulosti do Afghánistánu, Kosova, Iráku. Někteří během pěti let vyjednou až čtyřikrát. Ne všichni se vrací v pořádku, zažívají traumata. Půl roku v misi je velká zátěž pro psychiku jednotlivce i pro celou rodinu.
Byl jste v misi?
Nebyl. Když jsem pracoval na Generálním štábu armády ČR, vojáky jsem na misích navštěvoval. Jednou se k mému vyslání na misi do Basry schylovalo, nakonec mě ale bylo více potřeba v Česku.
Ministr zdravotnictví Julínek nedávno prohlásil, že každý desátý pacient je v nemocnici poškozen vinou lékařů, pokud rovnou neumře. Vede si vojenská nemocnice statistiky o tom, kolik pacientů bylo během hospitalizace poškozeno na zdraví?
Nevím, z čeho ministr čerpal. My sledujeme mimořádné události, loni jich bylo 719. V polovině případů šlo o pády pacientů: ať už z postele nebo zakopnutí při pohybu v areálu nemocnice. Ve 230 případech muselo dojít k zásahu bezpečnostní služby proti agresivním pacientům, zejména na příjmu; a obvykle v podnapilém stavu.
Loni vyšel žebříček šestnácti nemocnic spadajících pod ministerstvo zdravotnictví, zdaleka ne všichni lékaři jej považují za vypovídající. Jak mají pacienti poznat, která nemocnice je nejlepší?
Každá nemocnice má nějakou pověst, byť neměřitelnou. Vojenskou nemocnici ve Střešovicích vyhledávají cizinci, zahraniční pojišťovny prioritně posílají pacienty k nám. Máme dobré vztahy s americkou ambasádou. Veřejnost ví, že se u nás léčil a dodnes sem jezdí exprezident Václav Havel.
V čem má podle vás dobrou pověst ÚVN Praha?
V první řadě máme skvělé výsledky v neurochirurgii – u operací nádorů mozku, malformací mozkových cév. Na oční klinice úspěšně léčíme poranění oka, zejména zadního očního segmentu. Dále gastroenterologie na interní klinice, hlavně profesor Zaoral udělal obrovský kus práce v diagnostice a prevenci nádorů tlustého střeva a střevních malformací. V roce 2005 jsme získali mezinárodní akreditaci, máme podepsaný mezinárodní protokol prevence stranové záměny pacienta, to znamená: neodoperujeme vám zdravou ledvinu či končetinu.
***
Štefan Brunclík (47)
Vyrůstal ve slovenských Levicích, vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové, atestaci má ze všeobecného lékařství. Jako voják z povolání léčil ve vojenské nemocnici v Olomouci, v Litoměřicích a v Terezíně. Byl kandidátem KSČ. Naposledy pracoval na Generálním štábu Armády ČR, kde měl na starosti léčebně--preventivní péči o české vojsko. Ředitelem Ústřední vojenské nemocnice Praha ve Střešovicích se plukovník Brunclík stal v roce 2004.
Otec dvou dětí ve svém volnu jezdí na kole, holduje turistice a dobrému jídlu. Řídí Škodu Octavia.
Foto: Lucie Pařízková
