Meziroční inflace v České republice pokořila nový rekord, když Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil nová čísla za březen. Inflace dosahuje již 12,7 %. Je tak vůbec nejvyšší od května 1998. Kromě toho, že inflace pořád viditelně akceleruje, zároveň dosahuje dvojciferných hodnot. Proč je to velký problém? To si brzy povíme.
Nejvyšší od roku 1998 - proč je pádivá inflace takový problém?
Dle metodiky ČSÚ se cenová hladina meziročně zvýšila o 12,7 %, což je od května 1998 vůbec nejvyšší dosažená úroveň. Dvojciferná inflace se označuje za pádivou a z makroekonomického hlediska se jedná o velmi problematický faktor. Jednoduše řečeno je tuzemská ekonomika už poměrně daleko od rovnováhy - pádivá inflace je typickým příkladem pro "nemocnou" ekonomiku.
Proč vlastně dvojciferná inflace vzbuzuje v ekonomech obavy? Tak vysoká inflace totiž krmí další inflaci. Zmíněnému jevu se říká inflační spirála. Pokud je mi známo, členové bankovní rady České národní banky nikdy uvedený pojem nepoužili - možná záměrně. Ale mnohokrát se nechali slyšet, že zvýšením úrokových sazeb se snaží, aby vysoká inflace tzv. nezakořenila. Což je to samé, ale pro laickou veřejnost mnohem snadněji pochopitelné.
Velmi stravitelně téma vysvětluje člen měnové sekce ČNB Petr Král z nedávného rozhovoru:
"Naše opatření míří na to, aby si lidé nezvykli, že inflace v rozsahu 10-15 % je něco normálního, co by mělo být očekáváno do budoucnosti, a přizpůsobovali tomu své nákupní zvyklosti, cenotvorbu ve firmách a mzdové vyjednávání. To je to, o co se tu teď hraje."
Česká národní banka zvyšováním základních úrokových sazeb dává mimo jiné ekonomickým jednotkám (firmy a domácnosti) signály, že s inflací aktivně bojuje. Čili tu jde o inflační očekávání. Když ekonomické jednotky kalkulují s tím, že bude inflace dvojciferná i za rok, jednají podle toho - tím přispívají k dalšímu růstu inflace. Petr Král to shrnul jako nákupní zvyklosti a mzdové vyjednávání.
"Kouzlo" dvojciferné inflace spočívá v tom, že už je pouhým okem viditelná. Když se inflace drží kolem 2 %, je prakticky neviditelná - proto taky centrální banky vedou cílování na řečenou hladinu. Zatímco inflaci nad 10 % už snadno rozpoznáte při nakupování potravin a běžných potřeb pro domácnosti - záleží samozřejmě na dopředu sjednaných cenách obchodů s dodavateli, které mohou viditelnost inflace na jistý čas skrýt. Když se každopádně spotřebiteli vše před očima rychle zdražuje, má tendenci ještě více nakupovat. Protože má dojem, že za stejnou spotřebu v krátké době zaplatí mnohem více - inflace stimuluje další růst inflace.
Je vrchol inflace blízko?
Guvernér ČNB Jiří Rusnok ujišťuje, že se jim inflaci povede zkrotit do konce roku na 4-6 %. A že do léta budeme mít vrchol kolem 14 %. Dá se tomuto tvrzení věřit? Když se podíváme na dřívější inflační prognózy ČNB, zjistíme, že se naše centrální banka mnohokrát "sekla". Z inflační prognózy datované do léta minulého roku vyplývalo, že vrchol inflace bude v nejhorším případě kolem 4 %.
Nejnovější inflační prognóza kalkulovala s vrcholem kolem 10 %. Tady je ale třeba být hodně smířlivý, protože jejich model pracoval se staršími daty, které vůbec nereflektovaly události z konce února. Nikdo nemohl tušit, že přijde tak silný nabídkový šok na trhu s energiemi jako je ropa. Proto si dovolím tvrdit, že nyní proklamované odhady vrcholných představitelů ČNB zní reálně. Zdůrazňuji ovšem, že podceňování inflace je součástí jejich boje proti inflačnímu očekávání.
Jak se před inflací chránit?
Když je vysoká inflace, střadatelé logicky hledají investiční možnosti, jak se před ní bránit. Mnohé jistě napadnou akcie, které jsou s dividendou. Například akcie Philip Morris ČR mají v současnosti dividendový výnos zhruba 7,5 %. Sice je to pořád méně, než kolik je inflace, ale do značné míry se tím úspory před znehodnocením ochrání. Kapitálový výnos nebereme v potaz záměrně, protože není jistý. Když ovšem bereme třeba výkonnost tuzemského akciového trhu za předcházející rok, většina titulů inflaci s přehledem porazila.
Pak je ještě konzervativnější volba v podobě instrumentů peněžního trhu (spořicí účet) nebo státní (protiinflační) dluhopisy. Přestože byla poptávka po těchto dluhopisech rekordní, nová vláda další emise zastavila. Poté je jediná možnost "ochrany" formou spořícího účtu. V současnosti některé banky nabízejí již více jak 4 %.
Závěrem
Nyní je jisté, že vyšší inflace tu s námi zůstane po celý rok 2022. Na základě toho by měl každý střadatel zvolit pro něj optimální možnost ochrany svých úspor před znehodnocením. Ta možnost by měla též korespondovat s psychickým pohodlím investora - volatilní akcie vs. jistý spořicí účet.
