Finance
Zadluženost slovenských domácností se zvyšuje nadměrným tempem
25.11.2019 20:00
Zadluženost slovenských domácností se po poklesu úrokových sazeb zvyšuje nadměrným tempem a v hlavních věkových kategoriích má dluhy více než 70 procent zaměstnaných Slováků. Bankám ale pokles úrokových marží zvyšuje citlivost vůči na negativním trendům a ziskovost slovenských peněžních ústavů sklouzla mezi nejhorší v regionu střední a východní Evropy. Upozornila na to slovenská centrální banka (NBS), která připravila další opatření ke zpřísnění podmínek pro poskytování komerčních bankovních úvěrů spotřebitelům.
"Národní banka Slovenska zvedá prst. Upozorňuje na možná rizika. Hrozí, že opětovně posílí rizika spojena s nadměrným růstem zadluženosti domácností," řekl člen bankovní rady NBS Vladimír Dvořáček, který zmínil zrychlení tempa růstu úvěrů na bydlení letos na podzim. Důvodem je pokles tržních úrokových sazeb v eurozóně, do které patří také Slovensko.
Hlavní peněžní ústavy na Slovensku začaly nabízet klientům úvěry na bydlení s roční úrokovou sazbou pod hranicí jednoho procenta.
NBS připravila nové opatření s cílem zamezit nadměrnému růstu zadluženosti Slováků. Od příštího roku se až na výjimky sníží maximální podíl splátky úvěru na příjmu žadatele o půjčku. Podle NBS bude mít tento krok jen mírný dopad na dostupnost úvěrů a sníží rizikovost nových půjček. Dosud bylo zmíněné pravidlo podílu splátky na příjmu dlužníka nastaveno na Slovensku volněji než u většiny dalších zemí EU včetně Česka.
Bankovní odvody
Podle NBS je pro banky kvůli klesajícím maržím stále těžší udržet předchozí úroveň ziskovosti, která v zemi pod Tatrami už klesla pod úroveň ve střední a východní Evropě. "Nižší marže nemusejí postačovat na pokrytí ztrát nesplácených úvěrů v případě krize," uvedl Dvořáček. Pro případ růstu objemu nesplácených úvěrů vyjádřila NBS svou připravenost snížit sazbu bankovních rezerv, která v zemi dříve stoupala. Banky by tak měly k dispozici dodatečný kapitál.
NBS zopakovala kritiku vůči plánům slovenské vlády prodloužit na neurčito a od příštího roku zdvojnásobit sazbu zvláštního odvodu, který platí peněžní ústavy. "Zvýšení bankovního odvodu a zejména jeho dlouhodobé ponechání představuje riziko pro stabilitu sektoru," řekl Dvořáček. Dodal, že zmíněný odvod dosáhne třetiny loňského zisku celého bankovního sektoru.
Podle Dvořáčka kritické stanovisko k bankovnímu odvodu připravila i Evropská centrální banka. Zvláštní bankovní daň na Slovensku se nepočítá ze zisku bank, ale z hodnoty jejich vybraných pasiv uvedených v bilanční sumě.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.