Zaměstnavatelé varují před katastrofálním stavem českého školství, jež produkuje velké množství humanitně vzdělaných lidí, ubývají však technicky zaměření absolventi. A může za to podle nich i stát, protože nemá ucelenou koncepci vzdělávání. "Kraje slučují školy, takže se ušetří jedna skupina administrativních sil, ale nemění se struktura vzdělávání," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy.
Počet nezaměstnaných absolventů v posledních měsících roste a podle některých analytiků dokonce trhá rekordy. Čím je to způsobeno?
Upřesnil bych, že snížená uplatnitelnost absolventů škol na trhu práce není záležitostí letošního roku. Nejvíce jich vždycky bývá v letních měsících a jsou potom trhem práce absorbováni. Ale už v loňském roce k té absorpci nedošlo. Takže se opakuje loňský trend a zvyšuje se počet nezaměstnaných absolventů.
A jaké jsou důvody?
Samozřejmě jich je několik. Jedním z nich je to, že nevznikají nová pracovní místa. A druhým je skutečnost, že kvalifikace absolventů, to, co mohou nabídnout, neodpovídá požadavkům zaměstnavatelů. Současný vzdělávací systém totiž není vůbec provázaný s potřebami trhu práce. Obory, které žáci a studenti vystudují, neodpovídají tomu, co hledají firmy. A to se týká jak středoškoláků, tak vysokoškoláků. Chybí zpětná vazba mezi vzdělávací politikou, tím, jak jsou nastaveny kapacity oborů, a požadavky trhu práce.
Jde o trend posledních dvou let, nebo je to dlouhodobá záležitost?
To je samozřejmě dlouhodobá záležitost. Zatímco nezaměstnanost se u absolventů vyvíjí hodně negativně hlavně poslední dva roky, tohle se táhne už přes dvacet let. Vzdělávací zařízení příliš nerespektují požadavky firem a kapacity oborů jsou utvářeny jenom na základě pocitu a potřeb provozovatelů škol, nikoliv trhu práce.
Proč?
Tento vývoj je výsledkem dvou v podstatě správných věcí, jejichž důsledek je ale smrtící. Prvním z nich je svobodná volba profesní dráhy. Student si může volit svobodně obor, což je v pořádku. Kombinuje se to však s tím, že školy jsou financovány jenom podle počtu žáků. Takže otevírají řadu marketingově zajímavých oborů, na které nalákají co největší počet studentů, ale nikdo nepožaduje, aby to odpovídalo potřebám trhu práce.
Jak to řešit?
Jednou z hlavních možností je řešit tuto nerovnováhu tím, že by zřizovatelé škol měli optimalizovat vzdělávací systém podle predikce trhu práce. Na jejich základě by měli nastavit i nabídku oborů. Když zůstaneme třeba u středního školství, tak tam je většinovým zřizovatelem kraj a ten může ovlivňovat kapacitu oborů jednotlivých škol. Ale to se doposud děje pouze tím, že se slučují školy, takže se ušetří jedna skupina administrativních sil, nikoliv tím, že se změní struktura vzdělávání. Čili my požadujeme vznik regionálních predikcí trhu práce, to se z dat dá spočítat, a tyto predikce by měly sloužit krajům k tomu, aby se upravily struktury a kapacity oborů.
A nebylo by třeba nějak motivovat i studenty? Asi před dvěma nebo třemi lety jsem se díval na nabídky práce pro absolventy elektrotechnických fakult a nástupní mzdy nebyly zrovna motivující...
On je rozdíl mezi tím, co je nástupní mzda a běžná mzda. Protože ta po zapracování většinou roste. Navíc je v těchto technických oborech většinou jistota zaměstnání. Na druhou stranu jsou samozřejmě v jiných oborech velké nástupní platy, ale také je tam velká nezaměstnanost absolventů.
Existují nějaké predikce, které profese budou v následujících letech chybět a kde bude naopak přebytek absolventů?
Z hrubých čísel, které se týkají středních škol, vyplývá, že přebývají absolventi ve většinou nástavbových oborech podnikání, gastronomie, hotelnictví, turismus, zemědělství, lesnictví a osobní služby. Nadbytek absolventů také je v uměleckých oborech, což jsou sice obory atraktivní, ale dá se předpokládat, že žáci uplatnění nezískají. Naopak by měli najít uplatnění všichni žáci po vyučení. Ale je to dané regionálně, může se to kraj od kraje lišit. Jenom bych chtěl podotknout, že je to náš průzkum, ne ministerstva školství nebo ministerstva práce. Je smutné, že to stát dvacet let vůbec nezajímá, že to nikdo nesleduje.
Jak je tomu v zahraničí?
Neodkážu posoudit třeba polský nebo slovenský trh práce. Ale čím více na západ, tím je to horší. Třeba v Německu začínají chybět manuálně pracující a střední technická skupina pracovníků. Objevuje se smutný trend, kdy nám německé firmy přetahují nejenom absolventy, ale už i žáky středních škol, aby šli studovat do zahraničí. Začíná tady jakýsi odliv mozků nejenom u vysokoškoláků, ale i u středních technických pracovníků.
