Protiústavní návrh
Zánik nároku exekutora na úhradu nákladů exekuce? Exekutorská komora ČR chystá v případě schválení žalobu k Ústavnímu soudu

Tento týden bude projednána v Senátu Parlamentu ČR vládní novela exekučního a občanského soudního řádu. I když obsahuje řadu dobrých podnětů, objevují se i takové, které jdou za hranu ústavnosti. Jeden z návrhů, které na poslední chvíli vzešly z jednání senátních výborů, se týká zániku nároku soudních exekutorů na úhradu nákladů exekuce, bude-li exekuce zastavena pro nemajetnost povinného. Exekutorská komora ČR tento návrh považuje za protiústavní. Soudní exekutoři jsou připraveni se soudně bránit v případě, že by byl Senátem schválen.

"Šokuje nás, že myšlenka, že by exekutor po šesti letech práce neměl nárok ani na úhradu minimálních nákladů exekuce, vůbec někoho napadne, a Senát se tím navíc seriózně zabývá. Pokud bude návrh schválen, nepochybně dojde k jeho napadení u Ústavního soudu," říká prezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík.

V případě, že exekutor zastaví exekuci pro nemajetnost povinného, musí rozhodnout o nákladech exekuce. Podle Ústavního soudu v těchto případech nese povinnost k náhradě nákladů exekuce povinný, který primárně zavinil, že je exekuce vedena. Podle jednoho z pozměňovacích návrhů nárok na tyto náklady ale exekutorovi ihned současně s rozhodnutím o něm zanikne. S výjimkou případů, kdy došlo ke složení zálohy, což je ale podle praxe minimum z celkového počtu vedených exekučních řízení.

"Smyslem úpravy je dle všeho zabránit, aby z marné exekuce vznikaly nové exekuční tituly. To je záměr do jisté míry správný, ale zvolený způsob regulace zasahuje do práva exekutora na úhradu nákladů exekuce," upřesňuje Jan Mlynarčík.

V praxi to znamená, že soudní exekutor povede exekuci, kterou následně zastaví z důvodu, že oprávněný nesloží zálohu na další vedení exekuce. A současně rozhodne o nákladech exekuce. Nově by ale mohl takto přiznané náklady uspokojit pouze z vybrané zálohy, ve zbytku nárok zaniká. Jenže první zálohu je podle předkládaného návrhu oprávněný povinen zaplatit až po šesti letech vedení exekuce, ve výši mezi 500 až 1000 Kč. A pokud ji nezaplatí, nedostane exekutor přiznáno vůbec nic. Ještě citelnější bude ztráta u řízení již zahájených, kde se šestiletá lhůta bude započítávat zpětně a kde žádná povinná záloha být vybrána ani nemohla. Přitom minimální náklady každé exekuce činí 5500 Kč plus DPH.

"Zkuste si představit, že odvádíte několik let řádně svou práci a následně zákonodárci rozhodnou, že nedostanete zaplaceno takřka nic, resp. pouze desetinu původní odměny," komentuje kontroverzní návrh Jan Mlynarčík.

Jestliže jsou soudní exekutoři označováni za podnikatele, musí se respektovat i to, že jako podnikatelé na denní bázi fungují. Musí stejně jako všichni ostatní platit zaměstnance, energie, nájemné či daně. Podle stávajících návrhů by nedostali zaplaceno za zastavení bagatelních pohledávek, a teď nově by neměli nárok na náhradu za vedení marných exekucí. Navíc by nedostali ani peníze za hotové výdaje, které byly vynaloženy při vedení těchto exekucí. Každý si snadno dokáže spočítat, že se nikomu za těchto podmínek nemůže vyplatit podnikat.

Podle Exekutorské komory ČR je tento návrh jen dalším z těch, které budou motivovat dlužníka, aby se vyhýbal řádnému splácení svých dluhů a snažil se "vydržet nemajetný" šest let. Poctivý dlužník, který svůj dluh postupně platí, ponese náklady exekuce, vychytralý dlužník je muset hradit nebude.