NY ALESUND: Špicberky byly těžší než severní pól
28.03.2008 10:25 Exkluzivně
Má výprava na severní pól v roce 2005 byla velmi náročná a dosažení této mety si velice vážím, ale - mám teď s čím porovnat. Letošní expedice na Špicberkách ode mě dostala ocenění NEJ. Nejtvrdší, nejnáročnější, nejzajímavější a nejkrásnější.Skutečné ta oblast, ty ledové bílé špičaté hory čnící z ledovců a střídající se se zamrzlými konci fjordů jsou něco tak nádherného, že při každém novém výhledu rázem zapomenete na strasti, které cesta s sebou přináší. Máte zvláštní pocit, když krom vašich stop a vaší přítomnosti není nikde ani náznak civilizace.
V centru pohoří, kde je ráj ledních medvědů, je to ještě umocněno. Dýchne na vás opravdu ta nejsilnější arktická atmosféra, kterou nasáváte všemi byť zamrzlými póry těla. Zvědavost, střídající se s obavami ze setkání s vládcem severu - ledním medvědem, je cítit na každém kroku.
Jste šťastni, že můžete osobně na krátkou návštěvu do jejich teritoria, do míst, kam většina lidí zavítá jen prostřednictvím přírodopisných dokumentů, do míst, kde normální člověk není schopen přežít, do míst, která jsou ještě jako vzácný poklad ukryta před všude se rozpínajícím turistickým ruchem (tímto nechci turistiku normálních smrtelníků nijak odsoudit nebo zesměšnit). Každé mé putování těmito oblastmi je provázenou mou velikou pokorou a úctou k přírodě. Člověk je tu opravdu jen malým bezmocným červíčkem, a pokud se proti vám semknou živly, nic vám nedarují.
Na druhou stranu mám v sobě vždy pocit jakéhosi štěstí, že je mi dáno tohle prožívat, přežít zde s minimem věcí na saních a vychutnat si ty základy, ten návrat ke kořenům, tu podstatu lidského bytí - najíst se, zahřát se, nezmrznout, přežít....
To málo věcí, které si vezete, zde dostává úplně nový rozměr. Všeho si najednou strašně moc vážíte, každého gramu potravy, s každým deci benzínu hospodaříte jako s ohromnou vzácností. Vždyť palivo je základ všeho. Každý kousek tepla si neuvěřitelně vychutnáte... to musí člověk zažít.
NY ALESUND 2008 kontra SEVERNÍ PÓL 2005 Ny Alesund 2008 |
Za ta léta jsem naprosto zvyklý na věty: "Pane Sůra, neurazte se, ale jste normální blázen, jít dobrovolně strádat a mrznout za takové peníze."
Ano. Pro „normálního člověka" zde vyvstane jen to strádání, ale co prožijete, jen těžko chápe. Já bych vám z celého srdce přál to alespoň jeden den ve svém životě zažít. Jsou věci, co se za peníze opravdu nedají koupit, a já jsem šťastný, že si je občas ve svém uspěchaném životě mohu alespoň na chvilku dopřát.
Poslední mé NEJ patří celému týmu. Bez nějakého secvičování pracoval naprosto bezproblémově. Od prvého dne každý věděl, kde je jeho místo a co má v danou situaci dělat. Je to úžasné, jak do sebe tým složený doslova z protinožců okamžitě zapadne, jako poslední kolečko do hodinového strojku, a vše se bezproblémově rozeběhne.
Lidé, co tohle „provozují", mají k sobě obzvlášť blízko. Denní rituál o přežití je téměř vždy stejný a nutné úkony vedou ke společnému cíli. Závěrečné hodnocení Erika, které se objeví v mém videodokumentu, je opravdu v superlativech.
Vyberu z něj na závěr jednu větu: "Další česko-australská expedice? Ano, kdykoliv! Není žádný problém!"
NA OTÁZKY ON-LINE BUDE POLÁRNÍK VÁCLAV SŮRA ODPOVÍDAT VE ČTVRTEK OD 11 HODIN.
Foto: Václav Sůra
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.
