Letecká společnost Qantas uskutečnila na konci ledna první let mezi Spojenými státy a Austrálií v boeingu poháněném olejem z hořčice. Letecký dopravce se chlubí snížením emisí a plánuje rostlinné palivo využívat pro více letů.
Patnáctihodinový let z Los Angeles do Melbourne boeingem Dreamliner 787-9 na své pravidelné lince spotřeboval 24 tisíc kilogramů směsného paliva, z čehož asi 10 procent tvořil extrakt z hořčičného semínka rostliny Brassica carinata, známé jako etiopská hořčice. Qantas tvrdí, že oproti obvyklému letu se jim podařilo snížit uhlíkové emise o sedm procent. Výroba tohoto paliva prý ročně ušetří až 80 procent látek znečišťujících ovzduší oproti produkci leteckého benzinu.
Podle současných nařízení jsou směsi biopaliv omezeny na polovinu letů, mluvčí Qantas však uvedla, že nově připravované směrnice by mohly povolovat až stoprocentní využití. Do roku 2020 chce společnost pravidelně provozovat lety založené výhradně na biopalivech.
Nový byznys
Podle Daniela Tana, zemědělského experta z Univerzity v Sydney, se cena hořčičného semínka může zhodnotit až na dvojnásobek. Přitom etiopská hořčice se doteď pěstovala jako úhorová plodina, což znamená, že je jí osazována ta část půdy, která odpočívá a nabírá živiny před další sadbou. Je to nenáročná rostlina, nepotřebuje mnoho vody a roste i tam, kde se jiným nedaří.
Jeden hektar plodiny lze využít k výrobě 400 litrů leteckého paliva nebo 1400 litrů obnovitelné nafty. Téměř během jednoho dne po sklizni mohou zemědělci vytlačit olej do nádob a buď ho dobře prodat, nebo si ho rovnou nalít do traktorů a použít jako palivo pro zemědělské stroje. Zbytky slisovaných rostlin se navíc používají jako krmivo s vysokým podílem bílkovin pro hospodářská zvířata.
Myšlenka používání biopaliv v letectví není nová. Letečtí dopravci s rostlinnými oleji experimentují už několik let. Například zmíněná firma Quantas už od roku 2012 používá na některých australských vnitrostátních letech mix leteckého paliva a použitého fritovacího oleje. Problém je ale v tom, že přísun takové suroviny v Austrálii není stabilní. Biopaliva navíc čelí kritice, že jejich výroba bere půdu jiným plodinám určeným k jídlu.
Jak šel čas s biopalivy
2008 - společnost Virgin Atlantic se stala první leteckou společností, která uskutečnila komerční let s využitím biopaliv. Let mezi londýnským letištěm Heathrow a Amsterdamem využil palivo ze směsi brazilských babassových ořechů a kokosových ořechů, které poskytly 20 procent výkonu motoru. 2011 - společnost Alaska Airlines realizovala 75 letů na palivo ze směsi kuchyňského oleje. 2014 - finská letecká společnost Finnair použila směs recyklovaného oleje na vaření a tryskového paliva k napájení dálkového letu.
I přes snížení emisí se tento krok Finům nevyplatil. Cena tohoto biopaliva činila dvojnásobek ceny běžné. 2017 - čínský letecký šéf Sun Jianfeng přiletěl se 186 cestujícími a 15 členy posádky z Pekingu do Chicaga za pomoci recyklovaného kuchyňského oleje. Sun byl kapitánem 11hodinového letu, který 21. listopadu letěl přes Pacifik.
VÍCE PODOBNÝCH ČLÁNKŮ NALEZNETE V AKTUÁLNÍM ČÍSLU ČASOPISU FAKTOR S, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 8. ÚNORA.
