Sedmnáct let příprav, deset miliard eur. Práce na novém evropském navigačním systému, který by měl doplnit a případně nahradit GPS, rozhodně nebyla jednoduchá. Vyplatí se vůbec?
V prosinci spuštěný systém Galileo, provozovaný agenturou GSA sídlící v Praze, zatím nefunguje samostatně - k tomu potřebuje na oběžné dráze 27 družic, aktuálně jich má pouhých 18. V tuto chvíli jde tedy o jakousi "nadstavbu" nad systémem GPS, který využíváme prakticky všichni denně při cestování, hledání nejbližší restaurace a podobně. Plně funkční by měl evropský systém být za tři roky, kdy bude kolem planety kroužit třicet jeho satelitů.
Přesnější určení polohy
Už teď ovšem Galileo nabízí oproti GPS několik podstatných výhod. Tou nejdůležitější je větší přesnost - v základní neplacené verzi, kterou může využívat běžná veřejnost, se poloha určuje na jediný metr. Třeba při jízdě na dálnici systém spolehlivě pozná, v jakém pruhu jste, a podle toho vás povede, což třeba na složitějších křižovatkách může hrát podstatnou roli.
Ještě přesnější údaje budou mít k dispozici platící zákazníci, ale především bezpečnostní složky a záchranáři - tam Galileo určí polohu s přesností pouhých třiceti centimetrů. To může při dopravních nehodách, živelních pohromách a dalších dramatických událostech znamenat "doslova rozdíl mezi životem a smrtí". Alespoň to tvrdí jeden z hlavních tahounů projektu, prezident francouzského Centra vesmírných studií Jean-Yves Le Gall. Hledání lidí v ohrožení, které dnes s GPS navigací trvá v průměru tři hodiny, se podle něho zkrátí na pouhých deset minut.
* Jaké jsou další výhody Galilea?
* A jaké jsou jeho nevýhody?
* Jak se na systému podíleli čeští vědci?
Odpovědi na tyto otázky se dočtete v aktuálním vydání časopisu FAKTOR S, které je právě v prodeji.
