Celkem 44 % respondentů výzkumu společnosti Nielsen říká, že naše země není v recesi. Podle tzv. indexu důvěry spotřebitelů se tak ČR pomalu začíná řadit mezi ty optimističtější.
Češi více věří ekonomice a jejímu uzdravení v následujícím roce. Podle aktuálně zveřejněné studie společnosti Nielsen se ve druhém čtvrtletí roku 2014 zvýšil index důvěry českých spotřebitelů (76) a dosáhl téměř úrovně evropského průměru. Češi zůstávají nejoptimističtějšími obyvateli v regionu - hodnota indexu na Slovensku byla 72, v Polsku 71 a v Maďarsku 56. Sousední Rakousko má naopak index 85, Německo zase 96.
Nielsen studie spotřebitelské důvěry měří důvěru, hlavní obavy a investiční záměry spotřebitelů ve více než 60 zemích z celého světa. Hodnoty indexu spotřebitelské důvěry nad a pod 100 indikují stupeň optimismu a pesimismu.
Češi více věří ekonomické situaci
Oproti minulému čtvrtletí ubylo spotřebitelů, kteří říkají, že Česká republika je v recesi. Aktuálně sice ekonomickou situaci takto vnímá více než polovina respondentů (56 %), je jich ale méně než na začátku roku. Zároveň se v rámci těchto lidí snížil podíl těch, kteří nevěří, že se země z recese v následujícím roce dostane (na současných 42%).
Češi se dívají optimističtěji na své pracovní vyhlídky
I když stále více než polovina respondentů (55 %) vnímá své pracovní vyhlídky v následujícím roce jako ne příliš dobré, ubylo těch, kteří je vnímají jako špatné. V minulém čtvrtletí jich bylo 27 %, aktuálně jen 22 %. Zároveň se zvýšilo množství těch, kteří je hodnotí jako dobré, z 16 % na současných 20 %. V oblasti osobních financí se vnímání Čechů od začátku roku nezměnilo. 41 % jejich stav hodnotí jako dobrý a stejné procento jej hodnotí jako ne tak dobrý. Zvýšil se počet těch, které období následujícího roku vnímají jako příznivé pro nákup věcí, které potřebují. Deklarovala to téměř třetina respondentů (31 %). Naopak jako špatné jej hodnotí jen 22 % českých spotřebitelů.
Čeho se nejvíc bojíme
Poprvé od roku 2005, kdy Nielsen začal důvěru spotřebitelů sledovat, mají Češi největší strach o své zdraví. Jako první a druhou největší obavu jej označilo celkem 26% respondentů. Dále se Češi tradičně nejvíce obávají o stabilitu svého zaměstnání, rostoucích cen potravin a zadluženosti. Zajímavý je také posun rovnováhy mezi pracovním a osobním životem mezi top pět největších obav. Jako první nebo druhou největší obavu jí označilo celkem 16% respondentů.
Evropa se pomalu zotavuje z recese
Růst indexu důvěry spotřebitelů by zaznamenán ve 23 z 32 sledovaných evropských zemích. Evropský průměrný index tak již třetí čtvrtletí za sebou mírně rostl a dosáhl hodnoty 77. I nadále ale platí, že Evropané jsou ve světovém měřítku největší pesimisté - index má velmi daleko ke světovému průměrnému indexu 97. Nejoptimističtější jsou obyvatelé regionu Asie-Pacifik (106), Severní Ameriky (103), následuje Střední Východ a Afrika (93) a Latinská Amerika (90).
Krize na Ukrajině udělala své
Právě probíhající konflikt na Ukrajině bezprostředně ovlivnil také spotřebitele v okolních zemích. Strach z války se posunul v žebříčku obav spotřebitelů směrem nahoru. Obavu z války zde jako svou první nebo druhou největší obavu deklarovalo
48 % respondentů na Ukrajině. Konflikt ale ovlivnil i Rusko - jako první nebo druhou největší obavu jej označilo 26 % lidí (obava č. 1), následuje Rumunsko - 17 % (obava č. 5), Slovensko - 15 % (obava č. 4), Polsko - 12 % (obava č. 6) a Maďarsko - jen 2 % (obava č. 12). Ačkoliv Ukrajina přímo nesousedí s Českou republikou, i zde spotřebitelé riziko války posunuli na 8. místo - jako první nebo druhou největší obavu jej označilo 11% lidí. Pro porovnání v prvním čtvrtletí 2014 byla válka v ČR mezi obavami na dvanáctém místě se čtyřmi procenty.
Metodika
Studie spotřebitelské důvěry a investičních záměrů společnosti Nielsen je prováděna od roku 2005 a sleduje důvěru, hlavní obavy a investiční záměry spotřebitelů mezi více než 30 000 internetovými uživateli v 60 zemích světa. Hodnoty indexu spotřebitelské důvěry nad a pod 100 indikují stupeň optimismu a pesimismu. V České republice má online panel pro tuto studii 500 respondentů. Sběr dat pokrývajících druhé čtvrtletí roku 2014 probíhal v období od 12. května do 30. května 2014.
