E-shop Lékárna.cz ověřil u svých zákazníků povědomí o českém původu drogistických značek. Z téměř tří set dotazníků zjistil, jaké značky svůj český původ zužitkovat umějí, ale také to, jaké zahraniční výrobky těží z českého původu neoprávněně.
| Alpa | 96 % |
| Indulona | 89 % |
| Astrid | 87 % |
| Vitana | 87 % |
| Solvina | 84 % |
| Dermacol | 72 % |
| Aviril | 71 % |
| Acylpyrin | 67 % |
| Sunar | 67 % |
| Jar | 65 % |
| Herbadent | 59 % |
| Ria | 52 % |
| Palmex | 24 % |
Nadpoloviční většina respondentů dokázala odlišit české značky od zahraničních. Pomyslnou jedničkou je Alpa, kterou poznalo 96 % lidí, mezi rodinné klenoty patří také Indulona (kterou správně mezi české značky zařadilo 89 % respondentů) a Astrid (87 %).
Možná překvapením může být, že nejznámější český prostředek na mytí nádobí Jar správně označilo jenom 65 % zákazníků. Za spíše zahraniční považovali lidé i zbývající tři české značky Herbadent, Ria a Palmex.
I předlistopadové stálice mohou být zahraniční
Největším oříškem pro Čechy byly Odol a Pitralon - správně jako zahraniční je označilo jen 36, resp. 24 procent lidí. Potíž je v národní historii a tedy správném vnímání, co je naše a co cizí.
Ačkoli je Odol jedna z nejoblíbenějších zubních past Čechů a značka vznikla v roce 1892 v Podmoklech, které jsou dneska součástí Děčína, jde o německou značku. Vytvořila ji drážďanská firma Linger Werke, po válce ji stát znárodnil a převedl na ústeckou Setuzu. Po roce 1989 došlo ke sporu, který skončil šalamounským řešením - český výrobce nesmí Odol vyvážet do zahraničí, německý naopak má uzavřený český a slovenský trh.
Stejně tak má německý rodokmen Pitralon, nejznámější voda po holení v předlistopadovém Československu. Značka vznikla v německém rodinném podniku Georga Schichta ve dvacátých letech 20. století a používala se pro voňavky, mýdla, prací prostředky, ale překvapivě i pro krmiva a dietní přípravky. Až v roce 1951 se začala vyrábět i voda po holení, tehdy už v národním podniku Setuza.
