Pátek 17. března 1939. Adolf Hitler přijíždí přes Olomouc do Brna a Němci z moravské metropole ho uvítají jako osvoboditele. Podivné je, že Lidové noviny událost popisují jako „svátek Brna".
Svátek Lidových novin
Svátek Brna. Přesně tak se jmenuje reportáž Lidových novin, která detailně popisuje brněnský pobyt Adolfa Hitlera. Jiné noviny přitom volí střídmější titulky, například oblíbený brněnský deník Moravská orlice si vystačí s oznámením tohoto znění: „Vůdce a říšský kancléř Adolf Hitler navštívil Brno a Olomouc".
„V Brně je v těchto dnech ruch jako snad v největších evropských městech," začíná líčení Lidových novin. Zvláštní vlak s německým kancléřem přijíždí na brněnské nádraží v 11 hodin. „Vůdce nasedl do automobilu, který jede od nádraží s čestným průvodem kolem Zemského divadla, přes Koliště, kolem Německého domu, přes Lažanského náměstí, Rašínovou ulicí, náměstím Adolfa Hitlera a ulicí Zámečnickou na Dominikánské náměstí," popisují noviny přesnou trasu Hitlerovy vizitace moravské metropole.„Oblečen ve svou hnědou uniformu vůdce oddílů SA, vypadal říšský kancléř Hitler velmi svěže," nevynechají Lidové noviny žádný detail. Náměstí Svobody už nese název náměstí Adolfa Hitlera, tady je také vůdce vítán nejbouřlivěji a deník popisuje, jak skupina mladých chlapců vítá Hitlera z vrcholu mariánského sloupu.
Plná jsou i všechna okna domů na náměstí. Reportér Lidových novin sleduje „svátek Brna" s pečlivostí místního znalce, vždyť redakce deníku se nachází jen kousek od Hitlerova náměstí v sousední České ulici.
Z Brna do Vídně
Hitler se v Brně dlouho nezdržel. O půl druhé už zamířil na brněnské nádraží a odjel do Vídně. Zajímavé je, že do Brna německý kancléř nepřijel z Prahy, jak se občas objevuje v literatuře. Hitler přespal na Pražském hradě jen z 15. na 16. března, odpoledne 16. března zamířil domů do Říše a teprve brzy ráno vyjel zvláštním vlakem přes Olomouc do Brna. „Hitler velmi nerad přespával mimo Říši. Například už při návštěvách Sudet v říjnu 1938 se na noc vždycky vracel domů, nikdy nepřespal například v Karlových Varech nebo v Chebu, kde byl přitom nadšeně uvítán," vysvětluje vojenský historik Jan B. Uhlíř.
Skleněný palác v PrazeZatímco Brno v pátek vítalo německého kancléře, Pražané nakupovali. Právě 17. března byl otevřen nový obchodní dům Bílá labuť a novináři ho označili za „první pražský obchodní dům amerického rozsahu".
PŘEDCHOZÍ DÍLY SERIÁLU ZDE.
„Je to skleněný obchodní palác, největší toho druhu, neboť má prodejní plochu dvakrát tak velkou jako pražské hřiště AC Sparty a sedm nadzemních pater končí věží, jež je 48 metrů nad úrovní ulice," napsaly Lidové noviny a dodaly, že na stavbu se spotřebovalo 35 vagonů železa, 340 vagonů cementu a v budově bylo uloženo 66 kilometrů různých kabelů.
| Dora Müllerová vzpomíná: Já jsem Hitlera nevítala |
Mezi brněnskými Němci však žila i skupinka intelektuálů, pro kterou byla okupace šokem. „Hitlera většina Němců vítala fanaticky, to je pravda. Ale já jsem ho určitě vidět nechtěla." vypráví Dora Müllerová (89), německá sociální demokratka a poslední svědkyně „německého demokratického Brna", toho času kvůli zdravotním potížím v nemocnici.
Společně s rodiči se před okupací starala o německé a rakouské intelektuály na útěku před Hitlerem, pomáhala jim při získávání azylu v Československu, s bydlením i prací.
Věřila jste, že se Hitler spokojí se Sudetami a na zbytek Československa nesáhne? |
