Neprošlo to
17. listopad se přejmenovávat nebude, poslanci odmítli i den Karla IV.

Český král a římský císař Karel IV. nebude mít významný den v českém kalendáři. Nebudou jej mít ani senioři. Ani státní svátek, který připadá na 17. listopadu, se přejmenovávat nebude. Změny měla přinést novela, kterou ale sněmovna při opětovném hlasování neschválila.

Poslanci se předlohou znovu zabývali na popud Senátu. Horní komora navrhla, aby se 14. květen byl nejen Dnem Karla IV., ale i jeho matky Elišky Přemyslovny. Pro schválení této varianty ale ve Sněmovně čtyři hlasy chyběly. Dostatek poslaneckých hlasů se ale nenašel ani pro potvrzení původní sněmovní verze.

Pro ni sice hlasovalo 94 ze 146 přítomných členů dolní komory, ta však pro přehlasování Senátu potřebovala nejméně 101 hlasů.

Novela měla počet oficiálních významných dnů rozšířit ze současných 11 na 13. Dalším měl být na podnět sociální demokracie Mezinárodní den seniorů, který připadá na 1. října. Norma měla rovněž v názvu státního svátku, kterým je Den boje za svobodu a demokracii, předřadit Mezinárodní den studentstva.

Kvůli tomu odmítla novelu podpořit TOP 09. Její předseda Miroslav Kalousek poukázal na to, že Mezinárodní den studentstva byl zprofanován a zneužit komunistickým režimem. Podobně se zachovala ODS.

Zásadní události

Mezinárodním dnem studentstva se 17. listopad stal pod druhé světové válce na památku represí nacistů vůči českým vysokým školám v roce 1939. Na Den boje za svobodu a demokracii byl přejmenován v souvislosti se zásahem komunistického režimu proti svým kritikům při demonstraci v roce 1989. Nynější název podle zastánců připomíná obě události.

Proti senátní verzi se postavili komunisté. Jejich bývalý předseda Miroslav Grebeníček popisoval Elišku Přemyslovnu jako ctižádostivou ženu, jejíž přílišné ambice spolu s nedostatkem diplomatického talentu vedly k tomu, že se postupem let dostala do politické izolace. Grebeníček rovněž zpochybňoval její vliv na Karla IV. s poukazem na to, že jí byl ve třech letech odebrán. Opačný obrázek poslední Přemyslovny líčil tvůrce novely, poslanec Úsvitu Augustin Karel Andrle Sylor. Podle něj Eliška svého syna osudově ovlivnila svým vzorem a byla mu inspirací.

Původní návrh novely měl zdůraznit význam spojení přemyslovské a lucemburské dynastie, tedy sňatek Elišky Přemyslovny s Janem Lucemburským v roce 1310. Připadat měl na 31. srpna. Poslanci ale obsah novely zcela změnili.