Do tuhého vězení na čtyři měsíce byl na Zelený čtvrtek 1931 odsouzen Julius Fučík. Na Velký pátek zadržela policie dealera kokainu a na Boží hod velikonoční komunistický Dělnický deník zvažoval, jak dlouhou ještě potrvá hospodářská krize. „Dokud bude existovati kapitalistický řád," prohlásil redaktor Dělnického deníku.
Za přednášku do basy
Komunistický novinář Julius Fučík (1903 - 1943), jenž byl stranou posmrtně svatořečen někam po bok Gottwalda, Stalina a Fidela Castra, stanul před senátem krajského soudu v Praze. Psal se 2. duben 1931, Zelený čtvrtek velikonoční.
Z dnešního pohledu, kdy je možno veřejně hlásat prakticky cokoliv, byl Fučík odsouzen na čtyři měsíce do tuhého vězení de facto za prkotinu. „Deliktu dopustil se na schůzi proletářských bezvěrců za řeči o náboženských poměrech v sovětském Rusku," informovaly velikonoční Lidové noviny. Soudce si totiž vzal na pomoc tehdejší velmi přísný Zákon na ochranu republiky.
Sovětský svaz nezná krizi
Komunisté ve třicátých letech referovali o Sovětském svazu jako o ráji na zemi a Fučík o svých zažitích z pobytu v Sovětském svazu vyprávěl celkem na 370 besedách. V čase velké hospodářské krize měl dostatek posluchačů, kteří by údajný sovětský ráj případně rádi uvedli do praxe i v Československu. Sociálnědemokratické Právo lidu sice denně psalo o sovětské totalitě, popravách nevinných i o úděsných zážitcích českých dělníků, kteří se do SSSR vypravili na internacionální brigádu, ale tuzemští příznivci komunismu věřili jen vlastnímu stranickému tisku.
Třeba Dělnickému deníku, který na Velikonoce v roce 1931 vychválil Sovětský svaz jako jedinou zemi na světě, kterou nezasáhla hospodářská krize. „V Sovětském svazu není krizí, poněvadž, co se vyrobí, spotřebují majitelé továren - dělníci," tvrdil Dělnický deník.
Ve skutečnosti v Sovětském svazu právě na počátku třicátých let vládl hladomor, kterému jen na Ukrajině podlehly tři miliony lidí. „Krize, t. j. zmenšení výroby, nezaměstnanost a hlad s bídou potrvá do té doby, dokud bude existovati kapitalistický řád. Nemají-li tedy dělníci umříti hladem, musí kapitalismus zničiti, odstraniti," vyzýval Dělnický deník.
Cydrich a Lapáček - pašeráci kokainu
Ne Velký pátek v roce 2009 byl ostravským krajským soudem odsouzen pašerák kokainu Igor Cydrich, do vězení půjde na 11 let. Na Velký pátek v roce 1931 byl v Praze zatčen pašerák kokainu František Lapáček.
Cydrich měl propašovat do Česka asi 7,5 kilogramu kokainu, Lapáček byl lapen s 58 gramy narkotika. „Lapáček byl dodán do lapáčku," jízlivě oznamovaly Lidové noviny. Lapáček doznal, že je profesionálním pašerákem, zato obžalovaný Cydrich vinu před soudci popřel a proti trestu se odvolal.
Škodovka propouštěla
Spisovatel Eduard Bass na Boží hod velikonoční ujišťoval v úvodníku Lidových novin: „Mír a klid velikonočních svátků unáší nás na chvíli z nepokojného světa politických bojů a hospodářských starostí." Další zprávy ve stejném čísle „Lidovek" jeho slova příliš nepotvrzovala. „Továrna firmy Hugo Schefter a Bujatty oznamuje, že pro slabý odbyt zastaví provoz úplně. Tím bude dalších 700 dělníků bez práce," informovaly velikonoční Lidové noviny o krachu textilní továrny v moravské Litovli. Automobilka v Mladé Boleslavi propustila 150 dělníků a tkalcovna firmy Klinger ve stejném městě 167 dělníků.
Rozdíly krizí z let 1929 a 2009
Jaké jsou vůbec rozdíly mezi hospodářskou krizí nastartovanou v roce 1929 a tou, která v roce 2009 vážně destabilizuje hospodářství mnoha zemí? „Mechanismy, za jakých se obě krize rozvíjely, jsou podobné," míní Milan Sojka z Univerzity Karlovy, vedoucí katedry institucionální ekonomie. V obou případech stál na počátku krize pád finančních trhů.
Současnou krizi spustily ve Spojených státech miliony nesplácených hypoték. Ve dvacátých letech zase americké banky vklady svých zákazníků přespříliš zhodnocovaly na akciovém trhu, avšak zároveň poskytovaly laciné úvěry - například farmářům - bez záruky, že dlužníci dokážou půjčky splácet. Radikální pokles akcií na burze v říjnu 1929 pak banky rychle položil, prudce klesla výroba a přibývalo lidí bez práce.
V průběhu roku 1931 tatáž krize doputovala do střední Evropy a těžce dopadla i na československé hospodářství. Do roku 1933 u nás klesla průmyslová výroba o plných 60 procent.
Karel Čapek maličkým 
Karel Čapek vyhlásil už druhou velikonoční Pomlázku Lidových novin. Čtenáře vyzval, aby podle svých možností zaplatili chudým dětem prázdninové ozdravné pobyty. „Tož buďte štědrými a hodnými rodiči tisícům neznámých maličkých," poprosil za děti spisovatel Karel Čapek.
Ve stejném čísle Lidových novin ale vyšel i referát o velikonočních oslavách dobře situovaných občanů - o tradiční velikonoční módní přehlídce v Paříži. „Pařížské ulice jsou jevištěm zajímavé podívané, při níž se pod širým nebem a v plném denním světle ukazuje všecko, co přináší móda nového."
Sebevražda není boj
V Libereckém vězení zahájilo hladovku několik zatčených komunistů. Na Zelený čtvrtek spáchal sebevraždu obchodník se smíšeným zbožím Jan Domiter z Ostravy. Příčinou byly jeho neutěšené finanční problémy a komunistický Dělnický deník hned přispěchal se zvláštní teorií: „Je vidět, že již ta dnešní krise doléhá na střední vrstvy, které však ještě doposud nepochopily, že ne sebevraždou, ale bojem může býti změněn dnešní společenský řád!"
Foto: ilustrace Ondřeje Sekory z Lidových novin, velikonoční pondělí 6. dubna 1931
