2. říjen 1938: Poláci z vlajek <span>vystřihují modrý klín</span>

Domácí
2. 10. 2008 08:00
Poláci obsazují český Těšín.
Poláci obsazují český Těšín.

Poláci obsazují český Těšín.Druhý říjnový den připadl na neděli, ale o svátečním klidu se nedalo mluvit. Wehrmacht obsazoval další části Sudet a na Těšínsko vtrhli Poláci. „Poláci, kteří neměli polských praporů, vystřihli z československých praporů modrý klín," popsal vítání polského vojska v Českém Těšíně zvláštní zpravodaj americké tiskové agentury United Press.

Kdo vlastně vítal Poláky?

Zpravodajství United Press z Těšínska přebírala řada českých deníků, včetně oblíbeného Českého slova. „Jako první přešly hraniční řeku Olzu hlídky, za nimiž následovaly kulomety a pancéřové vozy. Nad městem kroužila letadla," popisoval zvláštní zpravodaj počátek okupace Těšínska, která začala v neděli 2. října ve 13.30 hodin. Zatímco na dobových fotografiích z Českého Těšína je vidět, jak nadšený dav vítá polskou armádu květinami, a United Press potvrdila, že šlo o spontánní uvítání, ostravský zpravodaj Českého slova líčí atmosféru ve městě v poněkud jiných barvách. „Přes to, že vítání bylo v Českém Těšíně z polské strany organizováno, nelze mluviti o nějakém nadšení. Ženy a dívky měly sice namnoze květiny, jimiž šly polskou armádu vítat, ale byly to vesměs jen ženy z polského Těšína."

Polská vojska obsazují Těšínsko.

Smutné obličeje

Zpravodaj United Press si ale povšimnul, že Češi z Českého Těšína měli „smutné obličeje" . Po zkušenostech z oboustranného násilí při sporech o Těšínsku v letech 1918 až 1920 tušili, že nový vládce Těšínska se nyní bude mstít za rozhodnutí mezinárodní komise z roku 1920, která ponechala asi polovinu historického Těšínska v Československé republice. A obavy se záhy naplnily. Čeští lidé byli vyslýcháni kárnou skupinou, která přijela do obce z polského vnitrozemí. Ztýrali třináct občanů. Výkon exekuce byl tvrdý. Například stařec nikdy politicky neexponovaný byl zbit, protože se nechtěl vystěhovat. Jiným byla ovinuta hlava československou vlajkou a přes ni byli biti," dosvědčuje kronika Dolní Lutyně na Karvinsku.

Obsazování Těšína.Moravskoslezský deník tehdy vycházející v Ostravě popsal jinou příhodu: „Dozorce jámy v Horní Suché čekalo doma překvapení. -Niech se pan vynosi, což znamenalo, že se má ihned vystěhovat z Těšínska."

Málo zpráv ze Sudet

Zatímco český tisk věnoval obsazování Těšínska celé novinové strany, o postupující okupaci Sudet se v tisku objevilo jen několik řádků. Nacistické orgány totiž československou vládu varovaly před vměšováním se do vnitřních záležitostí Německa. A Československo přislíbilo, že „povede jen politiku, jejímž základem je úzká spolupráce s Německem". V důsledku to znamenalo, že český tisk se o situaci v Sudetech prakticky nezajímal a československé orgány se v duchu citovaných příslibů chovaly velmi rezervovaně i k německým demokratickým  uprchlíkům z obsazeného pohraničí. Většinou je posílaly šupem nazpět, takže až osm tisíc sudetských Němců záhy skončilo v německých věznicích a koncentračních táborech. O české starousedlíky a jejich politické názory se přitom v prvních dnech okupace německé bezpečnostní služby prakticky nezajímaly.

Dělnický deník vzdává hold německým uprchlíkům.Levice za Němce

Za německé exulanty bojovala jen levice, deník sociálních demokratů Právo lidu a například i komunistický Dělnický deník. „My, čeští lidé, musíme naopak smeknout klobouk a s velikou úctou se dívat na ty Němce, kteří opouštějí Sudety a utíkají se k nám," vyzýval Dělnický deník. Za práva německých uprchlíků bojoval i Zdeněk Nejedlý, který se později v roce 1945 postavil za myšlenku plošného vyhnání všech Němců z republiky. „Buďte pozdraveni, vy němečtí naši druzi," vítal Nejedlý v říjnu 1938 německé uprchlíky ze Sudet na titulní straně Dělnického deníku.

Ve skutečnosti se Češi s německými uprchlíky moc nemazlili. Zachovalo se například svědectví Otto Seidela, sociálnědemokratického předáka a vyhlášeného antifašisty z Nejdku, který před wehrmachtem a gestapem utekl do Plzně. Tamní četnictvo ale uprchlíky nahnalo do vlaku a s ozbrojenou hlídkou poslalo do Karlových Varů v Sudetech. Seidel, vědom si, že v Německu skončí na popravišti nebo v koncentráku, z vlaku za jízdy vyskočil a přes Polsko uprchl do Švédska.

Reprofoto: Ivan Motýl

Další čtení

V letošním 1. pololetí napršelo nejméně za více než 60 let, spadlo 222 mm srážek

Domácí
3. 7. 2025

Na sankční seznam přibyl spolupracovník Medveděva Osipov kvůli výhrůžkám Haškovi

Domácí
2. 7. 2025

Hasiči mají požár u muničního skladu na Litoměřicku pod kontrolou

Domácí
2. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ