2. srpen 1968: Zločinec v televizi, víno z Rumunska
02.08.2008 07:30 Srpen 1968
Druhý srpnový den roku 1968 připadl na pátek. Československá televize vysílala jako hlavní večerní pořad sovětský kriminální film Zločinec. Rudé právo přineslo reportáž ze spontánního shromáždění Pražanů na Staroměstském náměstí a Československá strana lidová otevřela v Lidové demokracii diskusi o interrupcích.
Hrozba z obrazovky
Kdo si 2. srpna 1968 o půl deváté večer pustil vysílání Československé televize, mohl hodinu a půl sledovat sovětský kriminální film Zločinec, aniž by tušil, že sovětští zločinci za devatenáct dnů přepadnou republiku. Televize tehdy vysílala jen od půl šesté večer do jedenácti v noci, program zahájila pohádka Malý film pro malé diváky. Poslední pořad dne nesl název Melodie před sobotou a vysílal se z ostravského studia.
Myslel to upřímně
Rudé právo přineslo reportáž ze spontánního mítinku na Staroměstském náměstí. Několik tisíc Pražanů očekávalo, až jim někdo ze stranické a vládní delegace přijde povyprávět, jak hodnotí právě ukončená československo-sovětská jednání v Čierné nad Tisou. Nakonec se k proslovu odhodlal Josef Smrkovský, který překvapivě přiznal, že se „nepodařilo plně obhájit novou politiku naší země". Prezident republiky Ludvík Svoboda přitom ve čtvrtek večer v mimořádném televizním projevu podobné pochybnosti nepřipustil a zaklínal se upjatou komunistickou rétorikou o věčném přátelství se socialistickými zeměmi. „Víme, kam patříme, a myslíme to poctivě a upřímně. Proto každý, kdo by chtěl narušovat naše spojenectví se Sovětským svazem a druhými socialistickými zeměmi, neprospívá naší republice." Rudé právo přineslo i rozhovor s předsedou vlády Oldřichem Černíkem. „Mám za to, že jde o výsledky ku všeobecné spokojenosti," řekl Černík novinářům. Vzápětí ho doplnil Alexander Dubček: „Však už to řekl soudruh Černík. Jak to vidíte, vrátili jsme se dost optimisticky naladěni." Část národa přehnaný optimismus uspokojil, část se obávala, že jim soudruzi něco tají. Značně podezřelý byl i nově oznámený ústupek Československa, které souhlasilo s původně odmítnutou společnou schůzkou s reprezentanty pěti socialistických zemí v Bratislavě v sobotu 3. srpna.
Lidovci proti interrupcím
Jak známo, každá revoluce požírá svoje děti. Svoboda slova, kterou se počal chlubit československý tisk, otevírala i témata, která paradoxně vedla k potlačení jiných práv. Lidovecký deník Lidová demokracie otevřel diskusi o interrupčním zákonu. Jedenáct let platný zákon, který ženám umožňoval umělé přerušení těhotenství, by někteří představitelé Československé strany lidové společně s římskokatolickou církví rádi zrušili. Lidová demokracie se rozhodla pravidelně tisknout názory občanů a odborníků, kteří požadují zrušení zákona.
Víno, zlato a olympiáda
Na trhu se objevily čerstvé hrozny. Dnes běžná věc po celý rok, v roce 1968 událost pro přední strany v novinách. Podle Lidové demokracie se podniku zahraničního obchodu Koospol podařila „výjimečná dodávka" 970 tun čerstvých hroznů z Rumunska a Bulharska.
Výjimečně rychle se plnil i takzvaný Fond republiky, původně „dobrovolná iniciativa pracujících", kterou převzalo ministerstvo financí pod zvláštním účtem číslo 2171. Noviny z 2. srpna přinesly seznam nových dárců, například severočeští havíři darovali dva miliony korun, manželé Bečvářovi z Gottwaldova 1,6 gramu zlata, pražské družstvo Fotografia darovalo 100 tisíc korun a 200 korun věnoval Pavel Brezňak z Pozemních staveb v Horních Heršpicích.
Na letní olympijské hry bylo s konečnou platností nominováno 124 československých sportovců, doprovázet je mělo 73 trenérů, lékařů a dalších osob.
Foto: archiv
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.