27. a 28. září 1938: Osudný telegram Chamberlainovi
27.09.2008 17:20
Sedmadvacátý zářijový den připadl na úterý, osmadvacátý na středu. V úterý v osm hodin večer promluvil v londýnském rozhlase britský premiér Chamberlain a odmítl vojenskou pomoc Československu.
Ve středu byl Chamberlain odvážnější a před sněmovnou hovořil o anglické vojenské pomoci Francii, pokud by Němci vojensky napadli Československo. V tu chvíli však britský ministerský předseda dostal přímo do parlamentu telegram od Adolfa Hitlera; nacistický vůdce ho zval na konferenci do Mnichova. Premiér přerušil projev a prohlásil, že si „odchází zabalit". Osud Československa se začal hořce naplňovat.
Mobilizace zachránila dlužníky
Vláda vydala nařízení ochraňující vojáky - dlužníky, kteří majitelům bytů opomněli zaplatit činži: „Všechny osoby, které byly povolány k vojenské službě, jsou chráněny zákonem na ochranu nájemníků a nesmí být z bytů vypovídány a o dlužnou činži žalovány." Klub českých a německých divadelních pracovníků, společně s Československou filmovou společností, vyzval majitele kin a divadel, aby každé představení začínalo československou hymnou a končilo chorálem Ktož jsú boží bojovníci. Výdej benzinu pro soukromníky byl omezen na pět litrů denně na jedno osobní auto. Německá demokratická mládež poslala dopis prezidentu Benešovi. „Jako mladí sudetští Němci chceme zabrániti tomu, aby náš další život probíhal duševní porobou a v sociálním otroctví. Německý fašismus chce uvaliti toto otroctví na náš národ," citovalo z dopisu České slovo. Komunistický Dělnický deník tentýž den přetiskl informaci pařížských listů o popravách demokraticky smýšlejících německých občanů přímo v Německu. Francouzští žurnalisté zveřejnili jména 102 nevinných osob odsouzených k trestům smrti.
Přemety Nevilla Chamberlaina
„Přesto, že sympatizujeme s malým národem, nemůžeme se za každých okolností zavázati k tomu, abychom celou britskou říši uvrhli do války," prohlásil v úterý 27. září britský premiér Chamberlain. Citovaný přepis rozhlasového projevu otisklo o den později pražské České slovo. Největší šok v Praze způsobilo zdůvodnění, proč Británie nebude válčit za Československo. „Jestliže musíme bojovati, tak se musí jednat o závažnější věci," přiznal Chamberlain, že případné územní rozbití Československa nestojí za prolévání krve. „Jsem muž míru," pokračoval Chamberlain ve svém projevu.
Ve středu 28. září ale Chamberlain před britskou sněmovnou promluvil ostřeji: „Uvědomil jsem německou vládu, že důsledkem válečného útoku na Československo by byl hned vojenský útok Francie na Německo, při němž bychom se ihned postavili ve válce po bok Francie." Ke sněmovně chtěl mluvit asi dvě hodiny, uplynula ale sotva polovina z určené doby, když byl vyrušen. Zvláštní zpravodaj Českého slova v Londýně tuto osudnou chvíli barvitě popsal: „Na tomto místě zatáhl Chamberlaina za šos sir John Simon. Ministerský předseda se otočil, vzal papír, který mu Simon podával, okamžik váhal a bylo to na něm vidět, když začal znova mluvit, že je úplně vzdálen konceptu své řeči." Chamberlain totiž právě dostal telegram od Adolfa Hitlera, který ho pozval do Mnichova na konferenci evropských mocností. Za schůzkou stála britská diplomacie, Chamberlain se ale obával, že Hitler podobné setkání odmítne. Mýlil se. „Právě teď, slavná sněmovno, obdržel jsem telegram od Hitlera, v němž mi oznamuje, že zve Mussoliniho, Daladiera a mne zítra na 12. hodinu do Mnichova ke konferenci," oznámil britský premiér, načež přerušil svoji řeč a požádal sněmovnu, aby se vzdala debaty. „Tak teď musím znova balit," těmito slovy pak podle Českého slova Chamberlain ukončil svůj pobyt ve sněmovně. A odjel do Mnichova ukončit existenci svobodného meziválečného Československa.
Horká polská hranice
„Každé noci jsou házeny z polské strany přes hranice na naše území ruční granáty, je stříleno z pušek a pistolí a dějí se všemožné pokusy klid na našem území rozvrátit," uvedla zpráva ČTK z 27. září. U obce Bukovec byl dokonce 26. září jeden československý voják zastřelen. Polsko stupňovalo svoje požadavky na Československo také diplomatickými cestami a Berlín během září několikrát vyzval Prahu, aby vyřešila nároky Poláků na československé Těšínsko. V úterý 27. září vyslal prezident Beneš do Varšavy zvláštní letadlo s osobním dopisem, v němž navrhoval kompromisní řešení česko-polské krize. Beneš připouštěl, že po „vzájemné dohodě" by byla možná i změna státních hranic. Hranice s Polskem se ale nakonec po 1. říjnu 1938 proměnila bez vzájemné dohody s Varšavou. Poláci si sami vzali 830 čtverečních kilometrů československého území a 227 tisíc obyvatel (z toho 120 tisíc české národnosti) s městy Karvinou, Českým Těšínem, Orlovou či Bohumínem.
Zachrání republiku sv.Václav?
Ve středu 28. září slavila republika svátek sv. Václava. „Nikdy snad nebyly pražské chrámy tak zaplněny," podivovalo se České slovo, aby záhy situaci pohotově vysvětlilo: „V těžkých dnech utíkal se celý národ k svému mocnému patronu, aby ho prosil o ochranu pro národ a republiku."
Foto: archiv
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.