Následky válečné stravy, nechutenství, špatné zažívání, chudokrevnost a jiné neduhy odstraní chínové víno se železem značky Fermirtil. Guma, nejjemnější kolekce vzorků a katalog K 25, ochrana dámy za tucet K 10, Průmysl gumový Potoky, Vídeň VI/24, Stiegengasse 15. To jsou dva namátkou vybrané inzeráty z denního tisku z pondělí 28. října 1918. Ve stínu citovaných reklam se právě rodil nový stát - Československo.
Historický den takhle nevyhlíží!
Revoluce do Prahy přišla po špičkách, přesto očekávaně. Už z ranních vydání denního tisku z pondělí 28. října 1918 se dalo vyčíst, že den „D" musí přijít v nejbližších dnech. V Lidových novinách byla použita slovní spojení „dokonávající Rakousko" či „blížící se nejslavnější chvíle českých dějin" nebo dokonce „prezident československé vlády T. G. Masaryk". Nikdo ale nepřepokládal, že převrat se uskuteční už první den posledního říjnového týdne.
Překvapivou rychlost, s jakou byl 28. října vyhlášen samostatný stát, snad nejlépe vystihuje fejeton Lidových novin podepsaný pseudonymem Poutník, pod kterým se skrýval spisovatel Richard Weiner. „V tramwayi kdosi řekl, že prý Rakousko kapitulovalo. No, pomalu, pomalu! To je trochu silný tabák! V dejvických ulicích klidno. Vidíte, povídačky! Historický den takhle nevyhlíží. Lidé chodí příliš pomalu," začínal fejeton s názvem Třásničky dějinných dnů. V centru Prahy ale Weiner skutečně narazil na revoluci a dav strhávající z budov rakouské orlice. „Prapory vylézají. Na stožárech musea vztyčují právě druhou, mocně se vzdouvající bíločervenou plachtu. Kolem sochy sv. Václava černo. Plakát na podstavci: Ať žije česká republika! S balkonu kavárny Parlament mluví lidový řečník. Slyšíme: Bídné Rakousko! - Poslední škyt! - Zpuchřelé!" Popsal spisovatel události v centru Prahy s neskrývanou ironií. Takto si asi revoluci nepředstavoval.
Oficiální pohled na 28. říjen
A jak vidí události z 28. října 1918 současná česká historiografie? Uvádíme stručný výpis z knihy Dějiny zemí Koruny české v datech. V Praze na Václavském náměstí byl dopoledne zveřejněn text nóty rakousko-uherského ministra zahraničí Andrássyho (z 27. října), který byl pochopen jako kapitulace monarchie a stal se rozbuškou k spontánním demonstracím a k vyhlášení československé samostatnosti. V podvečer se sešel Národní výbor a vydal první zákon československého státu, jímž se vyhlašoval nový stát. Zároveň v Ženevě probíhala jednání mezi pařížským (Beneš) a pražským (Kramář, Klofáč, Staněk aj.) odbojem a řešila se otázka státní formy nového státu.
Zatím se válčilo
Vraťme se k vyprávění Richarda Weinera. „Kaprovou ulicí blíží se ke Staroměstskému náměstí několik řad maďarských vojáků. Jdou domů. Zpívají si maďarské písničky a před Husovým pomníkem provolávají Praze slávu." Všichni Pražané v tu chvíli museli pomyslet na svoje blízké, kteří dosud bojovali někde na frontách první světové války. Do oficiálního konce války totiž zbývalo ještě dlouhých čtrnáct dnů. Praha se sice radovala z nového státu, ale ranní zprávy Lidových novin z evropských bojišť nezněly optimisticky. „V pohoří východně od Brenty trvá bitva s nezmenšenou prudkostí dále," popisovaly noviny situaci na italské frontě. „K večeru odrazily střelecký pluk č. 37, granátnický pluk č. 119 a pěší pluk č. 121 nové silné útoky nepřítele," citovaly „Lidovky" rakouskou úřední zprávu o průběhu bojů v neděli 27. října 1918. Kolik při popisovaném zápolení padlo rakouských vojáků, zpráva neuváděla. Jisté je, že bez obětí to nebylo.
Krémy, projímadla, rum
Komu se nelíbila revoluce v centru Prahy, ani neměl zájem trýznit svoji mysl čtením zpráv z evropských bojišť, mohl se uchýlit k luštění řádkové inzerce, která v Lidových novinách zabírala několik tiskových stran. Problémy s jaterními skvrnami? „Jaterní skvrny odstraní brzo Dvořáčkův créme na obličej." Chuť na slivovici, koňak, rum? „V každém množství za levné ceny dodává výroba likérů Josef Berger." Odpověď na problémy se stolicí? „Novopuren, ideální projímadlo ve formě chutných pastilek."
Foto: archiv
