Desítky párů sportovní obuvi, stovky kilogramů cukrovinek a čokolády, balíky koberců a desítky párů cviček zvaných jarmilky. To vše zabavili celníci na hraničním přechodu s Polskem v Petrovicích u Karviné o víkendu 4. a 5. listopadu 1989.
Právě tehdy totiž vstoupily v platnost nové celní předpisy, které zakazovaly převážet přes hranice prakticky jakékoliv nedostatkové zboží. „Kde získali Poláci prostředky na takové nákupy, když si nelze na tak krátký pobyt vyměnit větší množství domácí měny na koruny? Jak je to možné, že přivezou na hranice i takové zboží, například desítky párů cviček, které náš občan v obchodech sežene jen málokdy? Kdo jim při tom pomáhá?" Ptal se redaktor Rudého práva Karol Mikulka.
Exodus zboží i lidí
Na severu země exodus zboží, na západě exodus lidí. Občanům NDR už totiž stačilo, když se na jakémkoliv československo-západoněmeckém hraničním přechodu legitimovali „dederáckou" občankou a otevřel se jim svobodný svět. Podle Rudého práva takto za víkend odešlo (k neděli 5. listopadu v 16 hodin) do západního Německa na 4500 občanů NDR. A denní situační zpráva Federálního ministra vnitra ČSSR dokonce uvedla, že v neděli do 19 hodin už přes Československo odešlo 13 963 občanů NDR.
Vrahem byl sovětský voják
Policejní vyšetřovatelé odhalili pachatele vraždy ze 14. října 1989. Tentýž den byla v bývalé restauraci Rajský dvůr v Praze 9 nalezena mrtvola osmnáctiletého muže, který byl zavražděn bodnými ranami v oblasti krku. V neděli 5. listopadu policie z činu obvinila dezertéra sovětské armády Sergeje Nikolajeviče Kovalenka. Sovětská okupace Československa, která trvala od 21. srpna 1968, tak dostala další oběť. Reportér Rudého práva strávil víkend na prvních velkých demonstracích ve východním Berlíně a i tam se mluvilo o roce 1968 v Československu.
„Hubený mladík zahalený do jakéhosi transparentu poté prohlašuje, že přichází z Maďarska a navrhuje vytvořit ze skupin socialistických zemí opoziční internacionálu. Další řečník se pokouší o vlastní interpretaci účasti NDR na čs. událostech v srpnu 1968," líčil reportér. Musela to být schizofrenní situace pro český disent, když už revoluce začala i ve zkostnatělém východním Německu a tamním občanům se otevřel Západ.
Vrchní, prchni, fotbal a svazáci
Rozkrádání v restauračních provozech bylo stále běžnou praxí a občas spadla klec. Například v neděli 5. listopadu byli zatčeni dva číšníci ze Dvora Králové nad Labem, kteří usilovně rozkrádali zdejší podnik RaJ (Restaurace a jídelny). Od ledna 1989 si takto měli nakrást nejméně 87 tisíc korun v hotovosti, podniku zároveň způsobili manko ve výši 142 tisíc korun.
Nedělní kolo první fotbalové ligy mělo na programu šest zápasů. „Do třetice všeho dobrého, Sparta vyhrála v Trnavě potřetí za sebou o branku. Tentokrát však ukázala z fotbalu dost málo," kritizovala sportovní strana Rudého práva.
Tajná denní situační zpráva ministerstva vnitra rozebírala i názory vedoucích svazáckých klubů, kteří se sešli v Brně. „Protisocialisticky zaměření umělci se nebudou do programu klubů zařazovat," shodli se představitelé Socialistického svazu mládeže (SSM) ke spokojenosti „estébáků" z ministerstva.
Kraví seriál
Nedělní večer v Československé televizi patřil jedenáctému dílu televizního seriálu Druhý dech scénáristy Ivo Pelanta. Málo povedený cyklus z prostředí jednotných zemědělských družstev získal záhy přezdívku „kraví seriál" a podnes je pro mnoho lidí spojen se sametovou revolucí, protože jeden z dílů se vysílal i 19. listopadu, dva dny po zásahu na Národní třídě.
V ulicích Prahy začala revoluce, televizní seriál však řešil problémy s dojivostí krav. „Byla to objednávka z vyšších míst už z roku 1985 a zněla celkem jednoduše - napište něco ze zemědělství," komentoval Pelant po revoluci vznik seriálu, v němž si zahráli mnozí herci, kteří šli po 17. listopadu s nadšením do ulic (Abrhám, Chýlková či Sovák).
Foto: archiv
