Lidé, kterým procházejí rukama vysoké sumy veřejných financí, by mohli získat zvláštní "protikorupční" odměňování. Navrhuje to chystaný zákon o úřednících. Vyššího platu by se mohli dočkat také kvalifikovaní odborníci, po kterých jinak ráda sáhne i soukromá sféra, protože do státní správy se jim kvůli nízkým platům nechce. Informaci přinesla Mladá fronta Dnes.
Ministerstvo vnitra připravuje paragrafované znění zákona o úřednících veřejné správy. Poprvé v historii by se tak ve státní správě zavedly smluvní platy.
Podle informací odboru veřejné správy ministerstva vnitra by to v praxi vypadalo tak, že pokud oprávněný vedoucí - například ředitel odboru či přímo ministr - usoudí, že na dané místo potřebují odborníka, kterého za tarifní plat neseženou, budou se s ním moci na mzdě dohodnout zcela mimo tabulky.
"Všichni přitom budou muset podle chystaného zákona projít výběrovým řízením," řekl deníku mluvčí ministerstva vnitra Pavel Novák. "Smluvní plat by neměl být nižší, než by byl standardní tarifní plat. Stanovení menšího platu, než je tarif, by nešlo použít," dodal Novák.
Při nástupu jim totiž může erár nabídnout tabulkový plat ve výši kolem 20 tisíc korun. Pevné tabulkové platy už částečně rozvolnila vláda v loňském roce, když povolila úřadům odhlédnout od odsloužených let ve státní správě a zaměstnanci dané profese plat zvýšit. Rozptyl v rámci tzv. platové třídy, která se určuje podle druhu práce a kvalifikace, činí zhruba 3 až 12 tisíc korun. K tomu dostává dotyčný úředník osobní ohodnocení.
Ministerstvo zvažuje i to, jak ošetřit náchylnost úředníků ke korupci. "Zvažujeme navýšení základních tarifů o sto procent u osob, které nakládají s větším majetkem, například na právních odborech nebo odborech veřejných zakázek," naznačil možné východisko náměstek ministra vnitra Ondřej Veselský na semináři Státní služba v měnící se společnosti. Podle něj by tak byli méně ovlivnitelní. Definitivní verze zákona by měla být hotova do konce září a předložena vládě.
Šéf české Transparency International: Dobrý nápad
Podle Davida Ondráčky, šéfa české Transparency International, by vyšší tarifní plat pro úředníky nesoucí větší odpovědnost měl svůj význam: "Dnes se to supluje mimořádnými odměnami a systém je extrémně zneužitelný. Není jasné, zda odměna 300 tisíc na konci roku je za vynikající práci, nebo poděkování za loajalitu k nadřízenému," podotýká. Odměny by pak musely být nižší. "Mělo by dojít především k odpolitizaci úředníků. Měli by mít vyhlídku na to, že je nikdo nevyhodí se změnou vlády, když budou bez poskvrnky," popisuje Ondráčka možné pozitivní dopady zákona na státní správu v otázkách korupce.
Ivan Přikryl, bývalý ředitel Úřadu vlády, který se legislativě kolem služebního zákona léta věnoval, s těmito argumenty souhlasí. "Kouzlo je v tom, že máte perspektivu, že tam budete léta a můžete si vzít hypotéky, úvěry, to je nejvíc protikorupční," vysvětluje Přikryl.
Zavedení smluvních platů a vstup zaměstnanců zvenčí na vyšší funkce je typický pro takzvaný poziční model státní správy, jako je ve Švédsku. Naproti tomu uzavřený kariérní systém a striktní tabulky využívá Rakousko. "Obě země mají jednu z nejnižších korupcí v Evropě. Není to v systému, ale v lidech," míní Helena Mitwallyová, specialistka na audit ve státní správě.
