Předseda krajně pravicové Národní demokracie Adam B. Bartoš chce, aby se jeho případem znovu zabýval prvoinstanční soud. V závěrečném návrhu při odvolacím jednání to uvedl jeho advokát Robert Cholenský. Obvodní soud uložil Bartošovi za vydávání protižidovských knih, článků a komentářů a za protižidovské, protimigrantské a protiislámské projevy dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou. Odvolací senát rozhodne ve čtvrtek.
Podle Cholenského neprovedl prvoinstanční soud veškeré důkazy, zejména nepřečetl vydané knihy. "Můj klient je obžalován z toho, co je obsahem knih," prohlásil. Není proto podle něj možné Bartoše odsoudit bez toho, aby díla před soudem zazněla.
Státní zástupkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek nad předsedou Národní demokracie potvrdil. Uvedla pouze, že by měl zároveň dostat peněžitý trest, protože si vydáváním protižidovských knih vydělal. Doplnila však, že by měl Senát zrušit rozhodnutí o propadnutí autorských práv.
Prvoinstanční soud v lednu uznal tvrzení obžaloby, že Bartoš vydával protižidovské knihy a ve svých projevech, článcích nebo komentářích na internetu přisuzoval Židům pouze negativní vlastnosti. Předkládal v nich překroucená, selektivně vybraná a neprokázaná tvrzení, kterými se snažil upevnit předsudky o škodlivosti židovského národa, imigrantů a muslimů. Bartoš vinu popírá, hájí se tím, že má právo na "svobodný projev".
Znalec z oboru extremismu při hlavním líčení u obvodního soudu konstatoval, že knihy, které Bartoš napsal nebo vydával, jsou jasně antisemitské, některé přímo popírají holokaust. Bartoš podle něj na demonstracích často vyzývá k násilí. Muž připomněl například demonstraci z července 2015, na kterou Bartošovi příznivci přinesli šibenice určené pro tehdejší vládu. Předseda Národní demokracie měl na pódiu v ruce oprátku.
Justice už Bartoše potrestala roční podmínkou za protižidovský text, který zanechal u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku. Z vraždy Hrůzové byl obviněn a poté za ni odsouzen Žid Leopold Hilsner. Případ vyvolal vlnu antisemitismu, známou jako hilsneriáda, proti níž bojoval například Tomáš Garrigue Masaryk. Bartoš proti pravomocnému rozsudku podal dovolání, které na počátku ledna odmítl Nejvyšší soud.
