Záchrana v Praze
Adopcí mrtvých velikánů lidé bojují proti chátrání hrobů

Již čtyři roky mohou dobrovolníci v rámci Projektu adopce významných hrobů brát na sebe finanční i společenskou odpovědnost a starat se o opuštěný hrob, který patří významné osobnosti. Většinou je adoptují obyčejní lidé, kteří mají k pohřbené osobě nějaký vztah, nebo ji prostě jen obdivují.

"Již dva roky se staráme o hrob dřívějšího ředitele Klubu českých turistů Josefa Brože. Dostali jsme nabídku od Správy pražských hřbitovů, neboť místo, kde je náš významný člen pochován, bylo v dezolátním stavu," uvedl pro TÝDEN.CZ generální sekretář Klubu českých turistů Mojmír Nováček. Dodal, že za pronájem urnového hrobu na deset let zaplatili tři tisíce korun.

Dobrovolníci však musí počítat s tím, že adopce není pouze formalita. Lidé tak nesou odpovědnost za jeho stav a musí se o něj pravidelně starat. To potvrdil i Nováček. "Ten hrob byl hodně zanedbaný. Museli jsme vyčistit desku, přepískovat a obnovit nápis, protože ten původní už nebyl čitelný. Celá procedura nás vyšla asi na pět tisíc korun. Potom následovaly další práce, například jsme vytrhali břečťan, který kolem rostl, zasadili květiny, okopali záhony a stále se provádí pravidelná údržba," popsal.

Rovněž ani samotné financování není zanedbatelné. Náklady jsou totiž nemalé, což potvrdila i samotná koordinátorka Projektu adopce významných hrobů Oldřiška Dvořáčková. "Průměrné náklady na tyto opravy, které plně hradili a pod dohledem Správy pražských hrobů prostřednictvím odborných firem realizovali adopční nájemci, činily podle našich odhadů 50 40 tisíc korun na jeden náhrobek," uvedla na dotaz TÝDEN.CZ Dvořáčková.

Niterný vztah k osobnosti

I přesto, že se jedná o poměrně nákladnou a velkou odpovědnost, je o projekt, který běží v Praze od roku 2013, stále velký zájem. "Doposud se podařilo do projektu zařadit na 330 hrobů, adoptováno bylo na 130 z nich, u řady dalších jsme před podpisem smlouvy," uvedla Dvořáčková. Doplnila, že asi z 80 procent si je pronajímají běžní občané, zbytek adopčních nájemců pak tvoří rodné obce, zájmová sdružení a spolky.

Hroby významných osobností lidé adoptují z mnoha důvodů. "Podle mých osobních zkušeností a setkání s adopčními nájemci mohu říci, že je to většinou "příběh za příběhem". Někdy je to odborný zájem, jindy pak niterný vztah k dílu významné osobnosti nebo k osobnosti samé," vysvětlila Dvořáčková.

Mezera v zákoně

Projekt vznikl pod záštitou Správy pražských hřbitovů, která má v hlavním městě na starost 29 hřbitovů z celkových šedesáti. "Dlouhodobě evidujeme 40 procent hrobů bez platných nájemních smluv. Z pohledu zákona jsme přitom povinni s péčí řádného hospodáře nabízet volná místa k pronájmu, aniž by přitom česká legislativa jakkoli upravovala, zda se jedná o hrob významné osobnosti, nebo je na něm umístěn umělecky cenný náhrobek," uvedla Dvořáčková.

Dodala, že noví nájemci a rovněž tak i majitelé náhrobků mají zákonné právo nechat provést exhumaci, nebo s náhrobkem jakkoli naložit, tedy ho pozměnit nebo dokonce zlikvidovat. Proto vznikl projekt, který poskytl řešení takové situace s tím, že u posledních míst odpočinku významných osobností, nebo tam, kde se nachází umělecky cenné náhrobky, nejsou příslušná hrobová místa pronajímána. Předmětem adopčního nájmu není samotné místo, nýbrž náhrobek.

Kromě možnosti adopčního pronájmu hrobu, který je na deset let a jeho cena je v průměru kolem sedmi tisíc korun, se správa hřbitovů spoléhají také na veřejnou sbírku. Lidé tak mohou na obnovu přispět také dárcovskou SMS třiceti až devadesáti korunami.