Očima Martina Zemana
Aféra šéfstrážníka Kotrouše: úder korupci, nebo optický klam?
30.11.2011 08:08 Glosa
Kauza ředitele pražské městské policie Vladimíra Kotrouše vypadá vážně (a pro něj nedobře). Policii se navíc v jeho případě podařilo lapit opravdu velkou rybu. Však také Kotroušova kauza plní média a čtenář (divák) může mít konečně dojem, že boj proti korupci v Česku se přece jen posouvá od slov k činům. Jenže...
Jde jen o optický klam. Úplatkářských případů se nevyšetřuje víc než před rokem či dvěma. Za mřížemi nekončí více korupčníků než dřív. Nečasově vládě je třeba přiznat, že s určitými protikorupčními opatřeními opravdu přišla. I přesto ale pořád platí: o boji proti korupci se v první řadě hovoří. Ono to totiž dobře vypadá.
Ostatně Kotroušův případ je toho důkazem. Jindy mlčenlivá policie, která o detailech rozpracovaných úplatkářských kauz obvykle mnoho informací "z taktických důvodů" nepodává, je najednou mluvná. Nešetří detaily o tom, jak operace "Zlom" probíhala, a "z taktických důvodů" neprozradí jen částku, kterou Kotrouš převzal.
Rovněž dojem, že policie konečně dokázala sáhnout do vyšších pater než jen na obyčejné úředníčky, je trochu zavádějící. Do vyšších pater se sahá pravidelně (viz třeba kauza exministra Drobila, která tak nějak bublá, hasne, pak se zase vrací na stůl... jak už tomu bývá), potíž je v tom, že z toho obvykle nic moc není. Dokonce ani odhalování korupce ve vysokých patrech policie není nic nového pod sluncem.
Pamětníci si možná vzpomenou na případ velmi podobný tomu Kotroušovu. Odehrál se už před deseti lety, také šlo o vysokého policejního důstojníka (Jan Mareš, který tehdy šéfoval skupině pro odhalování finanční a hospodářské kriminality na policejním prezidiu). Policejní inspekce dostala echo, že chce úplatek, připravila peníze, Mareš je převzal, byl při tom lapen a dostal tři roky. Jenže po celou dobu tvrdil, že šlo o provokaci, kterou na něj připravili ti, kterým on šlápl na kuří oko, a že úplatek převzal jen proto, aby měl důkaz a mohl věc předat vyšetřovatelům. To však nestihl, byl zatčen. Soud mu sice neuvěřil, zato tehdejší prezident Václav Havel ano, a tak dostal milost.
Jestli je pravdivá Marešova verze, či názor soudu, který mu vyměřil trest, není podstatné. Podstatné je, co kauza ukazuje: že dokonce i když se případ dotáhne do konce (což se navíc u korupčních afér neděje moc často), stejně po něm zůstane pachuť a nejistota.
V tuto chvíli to vypadá, že zatím vazebně stíhaný Kotrouš na body prohrává. Letitá česká praxe, kterou zatčení jednoho policejního šéfa rozhodně nezmění, ale dává tušit, že příběh zdaleka není u konce. Kdyby na jeho výsledek vypisovaly sázkové kanceláře kursy, stoprocentně by stranily verzi, že Kotrouš vyvázne.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.