Bývalý agent StB, podnikatel Pavel Minařík, který se neblaze proslavil přípravou atentátu na Rádio Svobodná Evropa, neuspěl s ústavní stížností. Pohasla mu tak naděje, že by se zařadil mezi ty, kterým udělil amnestii exprezident Václav Klaus, protože se jejich stíhání vleklo déle než osm let. "Ústavní soud stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Vlastimil Göttinger, vedoucí referátu vnějších vztahů Ústavního soudu (ÚS).
Pokud by ÚS stížnosti vyhověl a zrušil Minaříkovo pravomocné odsouzení ke čtyřem letům vězení za pojišťovací podvod, tak by se na něj vztahoval tolik kritizovaný článek II Klausovy lednové amnestie. Jím bylo zastaveno stíhání v kauzách, kdy k obviněním podezřelých došlo před více než osmi lety. Mezi takové šťastlivce patří například podnikatel Tomáš Pitr či Klausův dlouholetý přítel žijící v USA Petr Lukeš.
"Klienta amnestie minula jen o necelé dva měsíce," sdělil on-line deníku TÝDEN.CZ obhájce bývalého agenta. Minaříkův podmíněný trest nabyl právní moci loni v listopadu, a to po více než desetiletém trestním stíhání. Stížnost k ÚS obhájce podal loni v prosinci.
"Ústavní soud stížnost v celém rozsahu odmítl koncem března," upřesnil Vlastimil Göttinger. Jak dodal, Minařík ÚS nepředložil žádné nové důkazy, které by mohly vést ke zrušení rozsudku. "Stěžovatel pouze opakoval námitky, které vznesl již v nalézacím a odvolacím řízení. Mimo jiné namítal, že odvolací soud odmítl provést doplňující důkazy. Ústavní soud konstatoval, že soudy nemají povinnost všem návrhům vyhovět, a své rozhodnutí uzavřel s tím, že soudy postupovaly v souladu s ústavními principy," dodal.
"Verdiktu se musíme podrobit, nic se nedá dělat," konstatoval Minaříkův obhájce a dodal: "Byl to poslední pokus, poslední opravný prostředek, který jsme měli k dispozici." O tom, že by se obrátili ještě na štrasburský soud, vzhledem k jeho termínům neuvažují. "To bude klient dřív doma, než tam rozhodnou," podotkl advokát.
Podnikání s kolegy z KGB
Sedmašedesátiletý Pavel Minařík jako agent komunistické Státní bezpečnosti za hluboké totality údajně plánoval atentát na Rádio Svobodná Evropa, za což nebyl nikdy odsouzen. Po roce 1989 se pustil do obchodů s dvěma někdejšími kolegy ze sovětské tajné služby KGB.
V roce 1996 měla jeho firma Mink dodat ukrajinské společnosti Invest Commercional Consulting přes 900 tisíc metrů skleněných optických vláken. Při podpisu pojistné smlouvy Minařík podle obžaloby uvedl, že cena zboží je 41 milionů korun. Ve skutečnosti, respektive podle znaleckých posudků se však cena vláken pohybovala kolem dvou milionů korun. Když náklad skončil v plamenech, dostal bývalý agent od pojišťovny 6,5 milionu korun.
Řidič, který zajímavý artikl vezl, původně vypověděl, že dostal u města Chust smyk na olejové skvrně, havaroval a vozidlo i s nákladem shořelo. Případ byl proto v roce 1997 odložen. Jenže po pěti letech řidič změnil výpověď. Tvrdil, že jej zastavili Minaříkovi přátelé, vyhodili ho z auta, stroj zapálili a vyhrůžkami jej přinutili, aby hovořil o nehodě. Vedlo to k obnově vyšetřování.
Po verdiktu, kterým byl v první instanci odsouzen k pětiletému trestu a odvolací Vrchní soud v Olomouci mu jej snížil na čtyři roky, si Minařík podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Tvrdil, že se u obecných soudů marně snažil o doplnění dokazování a poukazoval na opakované změny výpovědi klíčového svědka. Podle názoru jeho právního zástupce soudy porušily práva obžalovaného na obhajobu a také princip presumpce neviny.
