Americký Senát znovu zablokoval nominaci velvyslance v Česku

Americký senátor Charles Grassley podle záznamů amerického Kongresu stejně jako loni zablokoval nominaci amerického velvyslance v Česku Normana Eisena. Diplomata loni na konci prosince jmenoval bez souhlasu Senátu prezident Barack Obama na jeden rok. Pokud Grassley svůj postoj nezmění, musel by Eisen za několik měsíců opustit Prahu a Česko by opět bylo bez amerického velvyslance.

Republikán Grassley, který má v úterý s několika dalšími senátory na programu setkání s českým prezidentem Václavem Klausem, má vůči Eisenovi dlouhodobě námitky. Zejména kvůli podezření, že se současný velvyslanec v minulosti nezachoval příliš eticky při odvolání vysoce postaveného úředníka, který kritizoval prezidentovy spolupracovníky. Šlo o generálního inspektora Společnosti pro národní a komunitní služby Geralda Walpina, jehož Obama odvolal v červnu 2009.

"Mám námitky proti nominačnímu procesu kvůli roli pana Eisena v odvolání generálního inspektora Společnosti pro národní a komunitní služby, CNSC, a kvůli jeho nedostatečné otevřenosti v této věci, když byl dotazován vyšetřovateli Kongresu," zopakoval nyní podle záznamu Kongresu Grassley své námitky.

Eisen svou roli při Walpinově odvolání musel vysvětlovat v americkém Senátu a již tehdy ho za jeho roli v případu Grassley kritizoval. Když pak Obama navrhl Eisena na místo velvyslance v Praze, Grassley nominaci loni v září zablokoval. Komplikaci pak šéf Bílého domu vyřešil přímým jmenováním v době, kdy Senát nezasedal, byť na omezenou dobu. Grassley to později také kritizoval.

Americký prezident pak Eisena, který byl dříve jeho poradcem pro etiku, nominoval znovu. Nedávno nominaci schválil zahraniční výbor amerického Senátu. Sám velvyslanec byl ohledně schválení své nominace optimistický.

Nový americký velvyslanec se funkce ujal letos 28. ledna. Stalo se tak po více než dvouleté nepřítomnosti amerického velvyslance v Praze, která kalila česko-americké vztahy. Na jak dlouho by post mohl osiřet nyní, lze těžko odhadovat.

Kongres zveřejnil i dopis, který Grassley napsal společně s kolegou ze Sněmovny reprezentantů Darrellem Issou poradci amerického prezidenta Robertu Bauerovi 12. ledna letošního roku.

Kongresmani v něm podrobně vysvětlují své námitky k Eisenovu vyslání do Prahy. "Obáváme se, že prezidentovo rozhodnutí protlačit takovou nominaci bez konzultace a shody se Senátem signalizuje upuštění od jeho nedávného slibu spolupracovat s Kongresem," uvádí se v dopise.

Během vyšetřování případu zástupci obou komor Kongresu prý vyšlo najevo, že Eisen osobně Walpina postavil před ultimátum požadující jeho rezignaci. Jinak prý měl být "během jedné hodiny" odvolán.

Zákon o generálním inspektorovi však údajně vyžaduje, aby prezident důvody odvolání tohoto úředníka písemně sdělil Kongresu, a to nejméně 30 dní před vlastním zásahem.

S kongresmany však údajně odpovídajícím způsobem nekomunikoval ani Eisen. Například když si skupina kongresmanů s Eisenem domluvila schůzku na 16. prosince 2010, Bílý dům nejdříve domluvený termín na poslední chvíli posunul a vzápětí úřad pro legislativní záležitosti Bílého domu setkání "bez dalšího vysvětlení" úplně zrušil.

Vzhledem k tomu, že tu byly "závažné veřejné kontroverze kolem jednání pana Eisena" už v době jeho jmenování velvyslancem, domnívají se v dopise kongresmani Grassley a Issa, že Eisenovo jmenování bez předchozího projednání je "obzvlášť nevhodné".