Když se stát nevyrovná s církvemi, mohl by také za čas posílat na výplaty farářů desítky miliard a platit desítky tisíc duchovních. Tedy tolik, kolik by zaplnilo například středně velké české město jako jsou třeba Opava nebo Jihlava. Scénář napsala jedna z analýz, kterou si nechala udělat církevní komise sněmovny.
Experti z Vysoké školy ekonomického nabídli hned několik hypotéz, jak by to také mohlo vypadat, kdyby stát v dalších desítkách let nevyřešil odluku.
Podle jedné by právě v roce 2068 stát mohl dát jen za platy duchovních ročně přes 32 miliard korun. Pro srovnání tedy více než třetinu celé částky, kterou nyní vláda plánuje zaplatit za celé vyrovnání.
Vládní návrh, o kterém už půlroku bezvýsledně jedná komise poslanců, předpokládá vrátit řádům část majetku, zabaveného státem a nadto vyplatit církvím 83 miliard korun.
Kasal: Nepravděpodobný, ale argument
Teorie ekonomů by se vyplnila za předpokladu, že by kněží přibývalo tempem jako v posledních deseti letech. Právě v posledních letech počty zaměstnanců některých menších církví výrazně rostly. V roce 1997 pro církve pracovalo 2 898 duchovních, v roce 2007 to bylo už 4 390 lidí. Stát doposud platí jejich mzdy. Předloni jejich platy stály pokladnu 1 285 milionů.
Výpočty expertů říkají, že za posledních 42 let stát zaplatil přes 42 miliard korun na platy kněží, ročně tedy v průměru miliardu. Teorie ale říká, že jednou by to ročně mohlo být i třicetkrát více. To vše v předloňských cenách.
Předseda komise pro vyrovnání státu a církví poslanec Jan Kasal (KDU-ČSL) míní, že výpočet je poněkud odvážný a možná i mimo realitu. „Je to nereálné. Jde o lineární výpočet, ale v praxi to ani není podle mě možné," řekl.
Jen odhady?
V rámci vyrovnání Topolánkova vláda navrhla a dohodla s hodnostáři 16 církví, že se církvím a řádům během dvacetiletého splácení ujednaných 83 miliard bude úměrně snižovat částka na platy. Je ale možné, že dohoda bude nakonec zcela jiná. Politici zatím sami nevědí a kompromis je v nedohlednu.
Nad samotnou analýzou poslanci krčí rameny, podobných výpočtů mají na stole hned několik. „Ano, i tato analýza je pro nás podklad a na druhou stranu to také může být argument, proč se vyrovnat právě teď," míní Kasal.
Ministerstvo kultury má však k dispozici ještě další odhady. Používá v nich tři matematické modely pro výpočet a počítá také s tím, že počty duchovních neporostou stejně rychle jako doposud. Podle dalších expertíz by počet kněží za dalších 60 let by mohl vzrůst jen na 6 267, ale možná také až na 12 591 duchovních.
Resort ale upozorňuje, že vše jsou to pouhé teorie. „Jsou to hrubé opravdu hypotézy, a tak se také s nimi musí nakládat," soudí ředitelka odboru církví ministerstva kultury Pavla Bendová. Zároveň ale říká: „Nechali jsme je udělat jako součást podkladů pro rozhodnutí politiků.".
Tlustý: Není zájem řešit vyrovnání
Komise, kterou poslanci loni v létě sestavili, aby prověřila vládní návrh, má sice tyto teorie, ale zatím nemá konečný výsledek. Naopak svůj mandát, který měla do konce roku, si musela nechat prodloužit do konce března.
Předseda Kasal říká, že je to kvůli dalším informacím, poslanec Vlastimil Tlustý (ODS) ale tvrdí opak. Podle něj je práce komise zcela paralyzovaná a její členové se nejsou schopní na ničem shodnout.
Právě rebelující koaliční poslanec Tlustý plánoval, že předloží vlastní návrh, jak vyrovnání řešit. Před nedávnem si to ale rozmyslel. "Nemá to smysl, neprošel by komisí. Není tam zájem o jiné řešení a někteří nemají zájem vůbec o žádné řešení," uvedl.
Vládní návrh ve sněmovně zablokovala opozice, která chce církve vyplatit mnohem rychleji a také tři poslanci ODS, mezi nimi Tlustý. Ti naopak nechtějí církvi vracet dohodnutý majetek, ale rádi by postupovali jako v případě restitucí a vydali jen prokazatelně vlastněný majetek a pak teprve spočítali náhrady.
Foto: Jan Schejbal, Lucie Pařízková
