Antikoncepce zdarma či dovolená pro otce. Plány Marksové

Ministerstvo práce chce pro lidi s vyšším příjmem prosadit možnost čerpat rodičovskou jen do jednoho roku dítěte. Navrhne také několikaměsíční ošetřovatelské volno z práce pro ty, kteří se budou starat o nemocné příbuzné. Několikadenní volno by si mohli po narození potomka v budoucnu brát otcové, platilo by se z nemocenské. Fungovat by mohly začít mikrojesle. Čtyři chystaná opatření na podporu rodin představila ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Podle plánů by návrhy měly začít platit v roce 2017.

"Některé věci byly diskutovány v koalici, ale ne tento konkrétní seznam. Domnívám se, že tyto věci jsou přijatelné i pro opozici," uvedla Marksová. Ošetřovatelské volno by bylo podobné takzvanému paragrafu, tedy volnu při ošetřování člena rodiny. Vybrat by si ho mohl zaměstnaný člověk, který by se začal starat o nemocného či bezmocného příbuzného. Mohl by z nemocenského pojištění dostávat 60 procent ze svého vyměřovacího základu příjmu.

Z nemocenské by se platila i otcovská poporodní péče. Otcové by z ní mohli podle plánu dostat 70 procent vyměřovacího základu příjmu, tedy podobně jako je to u mateřské. S potomkem po jeho narození by strávili několik dní. Ministerstvo propočítá, zda by to bylo pět či sedm dní. S nápadem na zavedení otcovského volna přišel před lety ještě jako ministr práce pozdější premiér Petr Nečas (ODS). Návrh ztroskotal na škrtech v rozpočtu kvůli krizi.

Marksové úřad chystá i návrh, podle něhož by lidé s vysokým příjmem mohli mít kratší rodičovskou, a to třeba jen do jednoho roku dítěte. Částku 220 tisíc korun by tak mohli vyčerpat v šesti měsících. Zrušit by se mohlo také omezení při pobírání rodičovského příspěvku a pobytu dítěte v jeslích či školce. Mohlo tam strávit měsíčně jen 46 hodin, aby rodič o peníze od státu nepřišel, popsala ministryně.

Čtvrtým opatřením je zřízení mikrojeslí. V budoucnu by je měly provozovat obce či neziskové organizace. Maximálně o čtyři děti do půl roku by se staral jeden pečující. Pravidla chce ministerstvo ověřit v projektu, který má začít v lednu v Praze, Jihomoravském kraji a ve Středních Čechách. Stát by měl 50 milionů korun. Peníze poskytne Evropský sociální fond. Z něj by se měly rozdělit i dotace na podporu dětských skupin. Na nové koncepci rodinné politiky pracuje komise expertů. Návrh chce podle své šéfky Marie Čermákové mít hotový do konce roku.

Umělé oplodnění a antikoncepce

Komise expertů, která připravuje návrh nové rodinné politiky, se chce zaměřit také na pravidla umělého oplodnění či na dostupnost antikoncepce. Podle šéfky týmu Marie Čermákové je umělé oplodňování v Česku drahé a kvůli ceně je i špatně dostupná antikoncepce. Podle Marksové se pravidla asistované reprodukce v Česku v poslední době změnily k horšímu.

Stále více párů má problémy s početím potomka. Zatímco v roce 2007 fungovalo v Česku 27 reprodukčních center a začalo v nich 17 682 oplodňovacích cyklů, v roce 2013 bylo středisek 41 a započatých cyklů 32 245. Podíl pacientek pod 34 let klesá, naopak roste procento žen nad 40 let. Lidé v Česku rodinný život odsouvají do pozdějšího věku. Stále větší podíl mladých studuje vysoké školy. Průměrný věk matek v Česku roste. Zatímco v roce 1989 měly Češky první dítě v průměru ve 22,5 roku, v roce 2000 jim bylo průměrně 25 let a loni přes 28 let.

Komisi expertů, která má vytvořit rodinnou koncepci a politiku, zřídilo ministerstvo práce. Zasedají v ní demografové, ekonomové, sociologové i pracovníci resortu. Problematika umělého oplodnění spadá pod ministerstvo zdravotnictví. "Komise chce vytvořit komplexní rámec rodinné politiky. Nechybí vize," uvedla Čermáková. Podle ní je v Česku "víc oblastí, které nesmyslně brání zakládání rodin". Tým chce spolupracovat se všemi resorty, kterých se rodinná problematika dotýká, i s kraji a obcemi, dodala Čermáková.

Podle Čermákové je umělé oplodňování v Česku drahé, dostupnost antikoncepce snižuje její cena a zlepšit by se měl i systém předporodní, porodní a poporodní péče, "aby byla vstřícná k nárokům rodin".

"Měli bychom vyvolat diskusi s ministerstvem zdravotnictví. Problém se týká hodně lidí. Bavíme se tu i o tom, zda na umělé oplodnění dosáhnou lidé s nižšími příjmy," uvedla Marksová. Ze zdravotního pojištění se zákroky totiž hradí jen ženám do 39 let, dřív do 40 let. Změnila se i pravidla pro oplodňovací cykly. Podle Marksové to bylo k horšímu. "Omezit umělé oplodnění věkem 39 let nekopíruje moderní trendy. Snižování hranice jde proti nim," podotkla ministryně. Poukázala na prodlužování života, děti mívá stále více žen i po čtyřicítce.

Zmínila i antikoncepci. Řekla, že ve vyspělých státech fungují centra, v nichž mohou náctileté dívky či chudé ženy dostat antikoncepci zdarma, v Česku jsou všechny přípravky placené. "I kdybychom chtěli pomoci chudým ženám s velkým počtem dětí, aby neměly osmé dítě, které pak hned putuje do ústavu, nemáme na to nástroj. Měli bychom se posunout na úroveň vyspělých zemí," uvedla ministryně.