Neobvyklé hroby, vzácné šperky i mince nalezli archeologové při průzkumu několika míst v okolí trasy posledního úseku D1 u Přerova, jehož stavba se připravuje. Odborníci se od roku 2017 zaměřili na lokality Dluhonice, Předmostí, Horní Moštěnice a Bochoř. Odvezli z nich více než 1100 beden různých artefaktů a antropologických nálezů. V úterý to sdělil ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška.
Archeologové podél trasy chystaného úseku D1 prozkoumali 4779 sídlištních objektů, 37 vyšších struktur a 156 žárových i kostrových pohřbů. Výkopové práce postupovaly s předstihem tak, aby neomezily plánovanou výstavbu D1. "V sídlištních jamách ze starší a mladší doby bronzové jsme objevili mnoho pohřbů, což je jev pro toto období pravěku poměrně běžný. Některé z nich však byly velmi neobvyklé. Kupříkladu výplň jedné nepříliš velké zásobní jámy byla téměř celá zaplněna kostrami," uvedl Peška.
Kromě pohřebišť a poměrně běžných nálezů byly v zemi objeveny také šperky, mince, pozůstatky pecí či zaniklých komunikací. "Také byl nalezen keramický zlomek trůnu, na kterém je dochována část božstva, konkrétně jeho levá noha," uvedl vedoucí archeologického průzkumu Jakub Vrána. Nalezené artefakty nyní archeologové zaevidují a zakonzervují.
Archeologické centrum spadá pod hejtmanství. "Rád bych archeologům poděkoval za skvělou práci a už se moc těším, až si některé z nově objevených nálezů budou moci lidé prohlédnout při návštěvě muzeí v Olomouckém kraji," uvedl krajský radní Jan Žůrek (Spojenci - Koalice pro Olomoucký kraj).
Poslední úsek D1 z Přerova do Říkovic má vyřešit dlouhodobě špatnou dopravní situaci v Přerově. Ministerstvo dopravy už vydalo povolení na jeho stavbu, která kvůli končící výjimce z posuzování vlivu na životní prostředí EIA musí začít nejpozději na podzim. Přípravu této stavby však provázejí odvolání a žaloby několika spolků, kterými se následně zabývají úřady i soudy.
