Architekti neuspěli ve sporu o omluvu za "demagoga a kariéristu"

Ústavní soud (ÚS) odmítl další stížnost tří architektů, kteří se mají omluvit svému někdejšímu pedagogovi a činovníkovi KSČ Janu Snášelovi. Ve stížnosti kritizovali senát Krajského soudu v Brně, který má na stole jejich odvolání proti nepravomocnému verdiktu. Senát tvoří dvě bývalé členky KSČ a jeden kandidát členství. Podle ÚS byla stížnost předčasná. Je prý na odvolacím senátu, aby spravedlivě rozhodl, a rozptýlil tak pochybnosti o své nezávislosti. 

Trojice architektů patřila v listopadu 1989 k předákům stávkujících studentů na brněnské technice. Svého pedagoga a předsedu základní organizace KSČ na fakultě architektury Snášela počátkem roku 1990 označili za demagoga a kariéristu. Snášel na ně podal žalobu, a odstartoval tak mnohaletý soudní maraton, do kterého opakovaně zasáhl i Ústavní soud.

V poslední stížnosti zpochybňoval advokát trojice architektů nezávislost a nestrannost odvolacího senátu. Soudci krajského soudu se loni sami obrátili na Vrchní soud v Olomouci, aby kvůli jejich někdejšímu stranickému angažmá nařídil změnu senátu. Vrchní soud návrh odmítl. Samo členství v KSČ totiž ještě podle judikatury Ústavního soudu není překážkou pro rozhodování věci.

Podle studentů byl však postup odvolacího senátu aktem libovůle. Soudci se prý takto chtěli zbavit kauzy, kterou se v uplynulých letech opakovaně zabývali. Tím, že na svou domnělou podjatost upozornili až po šesti letech, celkově zpochybnili svou soudcovskou integritu, stálo ve stížnosti.

Podle Ústavního soudu senát nemůže být podjatý jen proto, že možnost podjatosti sám předestřel. "Napadené rozhodnutí vrchního soudu staví soudce odvolacího soudu do pozice, v níž je na nich, aby beze všech pochybností o optické ztrátě své nezávislosti ve věci nezávisle a spravedlivě rozhodli," rozhodl Ústavní soud.

Městský soud v Brně nepravomocně nařídil, aby bývalí studenti a nynější architekti Jiří Slezák, Martin Laštovička a Zdeněk Hirnšál zaslali Snášelovi omluvný dopis za to, že jej v listině nazvané Vyjádření nedůvěry studentů z ledna 1990 označili za osobu, která "zneužívala politického postavení a která vystupovala demagogicky, arogantně a kariéristicky". Snášel tuto kritiku považuje za zcela nepřiměřenou.

Architekti na svých výrocích trvají a omlouvat se nechtějí. Považovali by to za znevážení výsledků společenských změn po roce 1989. Spor patří k nejdelším v Česku. Ústavní soud už v minulosti poukázal na to, že Hirnšál, Slezák a Laštovička jako studentští předáci v roce 1989 zastupovali stávkující a jejich prohlášení bylo výkonem politických práv.