Armáda předpokládá, že by ročně při obnovených odvodech mohla odvést padesát až sedmdesát tisíc lidí. Počítá zároveň i s tím, že by zákonodárci při projednávání novely branného zákona mohli normu "přitvrdit" a dobrovolná cvičení změnit na povinná.
Vláda na počátku dubna schválila novelu branného zákona, která počítá s obnovením povinných odvodů v době míru pro muže i ženy. Pomocí nich chce armáda reagovat na zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě, získat přehled o zdravotním stavu populace a ochotě lidí podílet se v případě ohrožení země na její obraně. Nejde o obnovení povinné vojenské služby, jak i dnes zástupci obrany zdůraznili.
Pokud Parlament novelu schválí, začne armáda znovu s odvody od roku 2017. Týkat se budou těch, kterým bude v daném roce 18 let. Podle statistik tohoto věku každoročně dosáhne asi sto tisíc Čechů a Češek. "To orientační číslo, se kterým by se dalo kalkulovat, je, že kolem 50 až 70 procent z toho počtu můžeme počítat, že by byli odvedeni," uvedl zástupce náčelníka generálního štábu František Malenínský na dotaz, s kolika odvedenci armáda ročně počítá.
Výjimku z odvodů budou podle novely mít těžce zdravotně postižení, těhotné ženy, policisté, hasiči, lidé, kteří pečují o dítě do tří let, poslanci, diplomaté, soudci Ústavního soudu nebo hejtmani.
Novela nadále počítá s tím, že účast na vojenských cvičeních v době míru by byla dobrovolná. Koštoval připomněl, že v Parlamentu se debatuje ale i o tom, zda by tato účast nemohla být pro odvedence povinná. "Pokud Parlament rozhodne, že musíme provádět povinná cvičení, tak je to pro nás úkol, který budeme muset splnit a najít veškeré metody a formy, jak tento výcvik zabezpečit," poznamenal k tomu Malenínský.
Koštoval nicméně zdůraznil, že vše je nakonec hlavně otázkou peněz. "Taková tříměsíční cvičení pro všechny odvedené by znamenala v první řadě najmout další vojáky, kteří je budou cvičit," uvedl. Že by obrana kvůli zvýšeným finančním nárokům na taková cvičení byla proti nim, ale nechtěl říct. "My musíme hledat správný kompromis mezi profesionální armádou a postupným rozvíjením povinných záloh," konstatoval.
Odvodní řízení bude podle ministerstva obrany v praxi znamenat vyplnění dotazníku a povinnost dostavit se před odvodní komisi, která posoudí zdravotní a osobnostní způsobilost dotyčného. Branci budou mít možnost službu ve vojsku odmítnout. V případě válečného stavu by byli zařazeni do civilní služby třeba v nemocnicích.
Malenínský uvedl, že v případě propuknutí krize by armáda jako první povolala bývalé vojáky z povolání. "Jako první by šli muži a zároveň profese, které potřebujeme k tomu, abychom doplnili hlavně podpůrné jednotky, to znamená řidiče, lékaře a zdravotnický personál. Ženy si necháváme až na konec," poznamenal.
