Až o deset tisíc korun za semestr si mohou v budoucnu polepšit studenti vysokých škol, kteří se rozhodnou vstoupit mezi aktivní vojenské zálohy. Jako s jednou z variant, jak zvýšit zájem o armádu, s tím počítá návrh věcného záměru zákona o službě vojáků v záloze, který poslalo ministerstvo obrany do připomínkového řízení.
Snižování státního rozpočtu v kapitole resortu vede k poklesu personální naplněnosti vojenských útvarů, k poklesu tempa modernizace ozbrojených sil a ke snížení atraktivnosti služby vojáka z povolání, bije v důvodové zprávě k návrhu na poplach ministerstvo. Toto vše je podle něj příčinou snižování schopností armády, a tím i úrovně zajištění obrany České republiky. "K udržení schopností ozbrojených sil ČR je proto nezbytné hledat jiné způsoby zapojení občanů, a to i prostřednictvím vojenských cvičení vojáků v záloze a aktivní záloze," míní ministerstvo.
Mimo jiné chce ministerstvo obrany mezi aktivními záložáky, kterých má být pět tisíc, více vysokoškolských studentů. "S ohledem na jejich věk, vzdělání a tím perspektivu budoucího využití případně i ve služebním poměru vojáka z povolání a také na jejich sociální postavení jsou studenti vysokých škol velmi vhodnou a důležitou cílovou skupinou pro podporu vstupu do aktivní zálohy," konstatuje ministerstvo.
Studenti by tak podle jeho návrhu mohli dostávat motivační odměnu ve výši deset tisíc korun za semestr, tedy dvacet tisíc ročně. Při tisícovce studentů by se tak náklady státu vyšplhaly na dvacet milionů korun ročně.
Návrat vojenských kateder?
"Studenty civilních vysokých škol považujeme za perspektivní zdroj personálu pro zařazení do aktivní zálohy, respektive také k případnému doplnění vojáků ve služebním poměru," komentovala pro on-line deník TÝDEN.CZ záměr ministerstva plukovnice Jana Růžičková z tiskového odboru Generálního štábu Armády ČR. Záměrem armády je podle ní podchytit zájem mladé generace o přípravu k obraně České republiky. Studenti jsou navíc s ohledem na dosaženou úroveň vzdělání vhodnou cílovou skupinou pro doplnění důstojnického sboru.
V případě výcviku aktivní zálohy předpokládá podle Růžičkové nový koncept u občanů bez předchozích vojenských zkušeností základní přípravu v rozsahu 12 týdnů s možností děleného výcviku v období letních prázdnin, zdokonalovací přípravu, což jsou krátkodobá opakovaná vojenská cvičení podle odbornosti, a stmelovací výcvik v jednotce aktivní zálohy, jenž by měl trvat maximálně čtyři týdny ročně.
Nakolik ovšem bude ministerstvo při naplňování svého cíle úspěšné, se nedá dopředu odhadnout. Ani dvacet tisíc ročně by prý nepřimělo ke vstupu do aktivních záloh například třiadvacetiletého studenta Jakuba z Prahy. "Mám své vlastní cíle, kterých chci v životě dosáhnout," říká.
Odškodné pro zaměstnavatele
Ministerstvo chce ovšem finančně motivovat i zaměstnance a zaměstnavatele. Ve hře jsou v současnosti dvě varianty. Podle té preferované by za každý den cvičení dostával voják v záloze 1099 korun. Při dvacetiosmidenním vojenském cvičení by si tak přišel na 30 772 korun, náklady státu by tak dosáhly 153,9 milionu korun.
Při operačním nasazení, se kterým stát počítá nejvýše jednou za tři roky u zhruba tisícovky vojáků, by každý z nich při 270 dnech dostal 297 730 korun, náklady státu by se vyšplhaly na 297,7 milionu korun.
Kromě toho by vojáci v aktivní záloze měli dostávat každý měsíc za to, že jsou státu k dispozici, tisíc korun. Náklady státu na pět tisíc těchto záložáků by ročně dosahovaly 60 milionů. I zde se zvažují dvě varianty, tuto ovšem ministerstvo obrany preferuje.
Aby se přitom na záložáky nezlobili jejich zaměstnavatelé, chce stát motivovat i je. Preferovaná varianta počítá s tím, že dostanou v případě neplánovaného povolání k výkonu vojenského cvičení podporu ve výši 1250 korun za každý den. Pokud bude voják v aktivní záloze povolán do služby v operačním nasazení, obdrží zaměstnavatel náhradu příjmu ve výši skutečné mzdy nebo platu zaměstnance.
