Ministerstvo obrany ČR se vyrovnává se závažným problémem při pořizování nových samohybných děl a protiletadlových raketových systémů pro českou armádu. Oba zahraniční výrobci totiž požadují za své strategické výrobky o několik miliard korun více, než byla původní dohoda.
Armáda původně počítala, že za samohybná děla Caesar francouzské společnosti Nexter zaplatí 5,9 miliardy korun. Jenže teď výrobce požaduje více než devět miliard. Ještě výraznější "úpravu" ceny žádá izraelská firma Rafael za své protiletadlové raketové systémy Spyder. Podle původní dohody neměla cena překročit deset miliard, nyní ale Izraelci chtějí patnáct miliard.
Ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) tento vývoj očividně zaskočil. "Jsme rozčarovaní," řekl poslancům výboru pro obranu. "Nabídka firmy Nexter výrazně překračuje původní cenu a také v nabídce bylo hodně nedostatků, proto jsme ji poslali zpět, aby ji dopracovali a snížili cenu," sdělil k situaci ohledně nákupu nových děl. A směrem ke zdražení izraelského protiraketového systému dodal: "Není to poprvé, kdy dodavatel zkouší nastřelit takovou cenu."
Jak je možné, že cena tak výrazně vyletěla vzhůru, respektive že oba zahraniční výrobci požadují za své výrobky o tolik miliard navíc? "Obě firmy ve svých nabídkách nacenily i některé položky a služby, které jsme nepožadovali. Nyní vše analyzujeme a porovnáváme s výstupy studií proveditelnosti a průzkumů trhu. Od začátku zdůrazňujeme, jaká je předpokládaná hodnota zakázek vycházející z našich průzkumů trhu. Dodavatelé to vědí a nikdy tuto skutečnost nezpochybnili," sdělilo TÝDNU ministerstvo obrany.
Zastaralé systémy
Pro českou armádu jde přitom v obou případech o klíčové akvizice. Nahrazují totiž desítky let používané systémy, které už dávno nevyhovují současným požadavkům. Francouzská děla Caesar ráže 155 mm mají nahradit bezmála čtyřicet let používané houfnice Dana, které nejsou kompatibilní s municí zavedenou ve státech NATO. Ministerstvo obrany přitom Ceasary vybíralo z několika nabídek, mezi nimiž byly také výrobky ze Slovenska, Německa nebo Švédska.
Současné protiletadlové raketové systémy, které jsou důležitou součástí obrany země, přitom byly do výzbroje tehdejší Československé lidové armády zařazeny také v osmdesátých letech minulého století a i po více než dvaceti letech od vstupu do NATO nesou visačku "vyrobeno v Sovětském svazu".
"Armáda dosud využívá technicky, morálně a koncepčně zastaralý protiletadlový raketový komplet KUB sovětské konstrukce a výroby, který dlouhodobě nevyhovuje požadavkům na zajištění efektivní protivzdušné obrany, a to jak v národním, tak i aliančním kontextu," sdělilo před časem ministerstvo obrany.
"Protiletadlové raketové systémy tvoří společně s nadzvukovými letouny základní pilíře protivzdušné obrany. Proto je pořízení nové generace protiletadlového raketového systému schopného čelit soudobým prostředkům vzdušného napadení klíčovým strategickým projektem obrany státu a jednou z hlavních priorit probíhající modernizace armády," dodal ministr Metnar.
To, že ministerstvo nakonec zvolí izraelskou firmu Rafael, bylo sice do značné míry předvídatelné, ale jak dnes poukazují někteří armádní oborníci, forma výběru dodavatele raketového systému nebyla ideální. Tvrdí, že když se obrana nejprve rozhodla nakoupit osm mobilních radiolokátorů za 3,5 miliardy korun rovněž od Izraele, měla následně zvolit jiný způsob zadání veřejné zakázky na raketový systém tak, aby se potenciální dodavatelé snažili snížit nabídkovou cenu co nejvíce. Naopak jako pozitivní hodnotí to, že se ve všech případech má na výrobě výrazně podílet český obranný průmysl.
Jednání pokračují
Jenže teď se pořízení nových děl a protiletadlových raketových systémů zadrhlo kvůli zvýšeným cenám. Na jaké sumě se tedy nakonec ministerští vyjednávači domluví? "Vyjednávání s francouzskou a izraelskou stranou dosud nebyla ukončena," sdělilo ministerstvo. Situaci navíc ještě zkomplikoval nedávný válečný stav v Izraeli, takže česko-izraelské vyjednávání bylo načas přerušeno.
Nepříjemně překvapena byla informacemi o požadovaném zvýšení ceny také předsedkyně sněmovního výboru pro obrany Jana Černochová (ODS). Podle ní to vzbuzuje nedůvěru v celý akviziční proces.
"Výbor proto přijal usnesení, ve kterém mimo jiné konstatuje, že aktuální cenové nabídky výrazně převyšují předpokládané hodnoty, které byly ministerstvem obrany dlouhodobě prezentovány, jsou neakceptovatelné, a to z důvodu, že dodavatelé byli vybráni ve studiích proveditelnosti i na základě ceny (jako důležitého parametru), a také z důvodu očekávaného tlaku na rozpočet kapitoly ministerstva obrany v příštích letech. Dále má ministerstvo informovat členy výboru o probíhajícím jednání s potencionálními dodavateli a stanovení finální ceny u obou akvizic," uvedla Černochová.
Podle šéfa podvýboru pro akvizice Jana Řehounka je takové zdražení nepřijatelné. "To je jako pěst na oko. Ukazuje se, že i když jsou Nexter a Rafael státní podniky, tak s námi chtějí hrát na babu. A teď to bude o tom, jestli budeme my chtít více koupit, nebo oni více prodat," citoval poslance deník Právo.
Jiný dodavatel?
Podle zbrojního experta, s nímž TÝDEN hovořil pod podmínkou anonymity, se ovšem zdražení zakázek dalo očekávat - především u izraelských protiletadlových systémů.
"Zatímco u francouzského Nexteru je změna v ceně šokující i proto, že průzkum trhu uzavřelo ministerstvo obrany relativně nedávno, to, že si izraelská zbrojovka Rafael řekne za své rakety Spyder o padesát procent více, než s čím česká armáda počítala, se dalo předpokládat. Někteří experti na zbrojní obchody na toto nebezpečí upozorňovali již řadu měsíců," sdělil tento odborník, který se ve zbrojních zakázkách pohybuje dlouhé roky.
Tvrdí, že si ministerstvo obrany na současné problémy zadělalo už před půldruhým rokem, když si vybralo už zmiňované mobilní 3D radary od izraelské firmy ELTA. "Česká vláda tehdy zakázku v hodnotě 3,5 miliardy korun uzavřela formou vláda-vláda s Izraelem. Jako jediný byl ochoten přistoupit na tento typ obchodu za podmínek, které česká strana požadovala. Všeobecně se ale už tehdy vědělo, že Izraelci na této zakázce zřejmě vůbec nic nevydělají," řekl zdroj.
Od chvíle, kdy izraelská vláda podala oficiální nabídku, až do uzavření obchodu totiž uběhly více než tři roky, během nichž dodavatel garantoval stále stejnou cenu, přestože běžné meziroční zvyšování cen se v oboru vojenské techniky pohybuje mezi 5 až 10 procenty.
"Ve výsledku jsme tak získali výhodně radiolokátory - možná o celou jednu miliardu laciněji, než byla jejich reálná cena. Ovšem dalo se předpokládat, že izraelská strana si ztrátu bude nepochybně chtít vykompenzovat někde jinde. A zakázka na protiletadlové rakety, při níž česká strana opět dala přednost oslovení jediného dodavatele formou vláda-vláda, byla pro ně skvělou příležitostí," dodal zdroj.
Už tehdy ale někteří experti upozorňovali, že není nutné znovu vybírat z izraelských výrobců, neboť to nejsou pouze izraelské raketové systémy, které jsou s již zakoupenými radiolokátory MADR od izraelské společnosti ELTA kompatibilní. "Ve stejném formátu vláda-vláda může přece česká vláda uzavírat zbrojní obchody s řadou dalších zemí, byť za ne tak příjemných podmínek," upozornil zbrojní expert, s nímž TÝDEN hovořil.
Neosloví tedy ministerstvo obrany také jiné zájemce? "Ani u jedné zakázky Ministerstvo obrany doposud neukončilo vyjednávání, proto jsou jakékoliv jiné úvahy v tomto okamžiku neopodstatněné. Až na základě výsledků jednání bude rozhodnuto o dalším postupu," odpovědělo ministerstvo.
