Česká asociace sester vyzvala sestry, které pracují v léčebnách dlouhodobě nemocných, aby nemlčely, když v jejich zařízení nejsou splněny podmínky pro dobrou ošetřovatelskou péči. Prezidentka České asociace sester Dana Jurásková dnes novinářům řekla, že sestry by měly usilovat o nápravu a volat k zodpovědnosti zřizovatele nebo provozovatele.
Těm Česká asociace sester (ČAS) nabídla provedení auditů, v nichž odhalí nedostatky v chodu léčeben dlouhodobě nemocných a dá jim i návod k nápravě. Mladá fronta Dnes upozornila na jednu pražskou léčebnu, kde prý se o klienty špatně starají. Zdravotní pojišťovny zkontrolují do konce roku všechny léčebny dlouhodobě nemocných. Kontroly těchto ústavů ve fakultních nemocnicích udělá i ministerstvo zdravotnictví.
"Sestra je zodpovědná za ošetřovatelskou péči v plném rozsahu, ale k tomu, aby ji mohla kvalitně poskytovat, potřebuje podmínky, které zhusta splněny nejsou," řekla Jurásková. Zdůraznila, že řada léčeben dlouhodobě nemocných poskytuje špičkovou péči, jinde ale jsou problémy. Ukázaly to i některé audity, které provedla Česká asociace sester na žádost provozovatelů v šesti léčebnách.
Za personální, materiální a technické vybavení jsou podle Juráskové zodpovědní zřizovatelé či provozovatelé. To znamená, že je na nich, aby v léčebnách dlouhodobé péče byl dostatek personálu, dobré vybavení a kvalitní pomůcky.
Sestry se musí ozvat
"Sestry ale viním z toho, že málo nahlas dávají najevo, že podmínky k práci nemají a že jsou nuceny pracovat v podmínkách, které je zatěžují a navíc jim neumožňují pracovat kvalitně," řekla Jurásková.
Česká asociace sester chce dnešním prohlášením vydat impulz sestrám, aby volaly zodpovědné orgány k nápravě. "Chceme současně upozornit ty, kteří provozují léčebny pro dlouhodobě nemocné, aby vedli sestry k odpovědnosti a dali jim také dostatečné kompetence k tomu, aby kvalitu péče mohly ovlivnit," dodala Jurásková.
Z auditů České asociace sester zatím vyplynulo, že v řadě ústavů pro dlouhodobě nemocné nedělají sestry při nočních kontrolách zápis do dokumentace. Ve velkých pokojích chybějí zástěny, nedbá se na soukromí a stud pacientů. V malých pokojích nemají pacienti možnost pohybu a rehabilitace. Chybí bezpečná identifikace, například náramky. K prevenci proleženin nemají léčebny vhodné matrace ani dost pomůcek na jedno použití. Pacienti s poruchou polykání mají nevhodnou stravu. Nemocní mají plenkové kalhotky nebo cévku, malé procento je podporováno v běžném užití toalety.
Audity přinesly i dobré zprávy
Audity přinesly podle Juráskové i pozitivní zjištění, například že už při přijetí jsou správně vyhodnoceny potřeby nemocných, u rizikových klientů se sleduje, zda mají dostatek tekutin, a to i vážením a krevními testy. V léčebnách se stará personál o prevenci proleženin, osobní hygienu pacientů a zajišťuje i vhodnou rehabilitaci. Součástí péče je ergoterapie, canisterapie, výtvarná činnost, muzikoterapie. V ústavech pro dlouhodobě nemocné se nabízí duchovní péče a pomoc dobrovolníků.
Jurásková podotkla, že sestra může ovlivnit jen něco, hlavní je provozovatel. Pokud ten nic nedělá, klienti mají více zdravotních komplikací a sestry to vede k přesvědčení, že péče o ně je marným bojem. Mnoho sester opouští obor s pocitem křivdy, že za maximální snahu byly odměněny nespokojeností pacientů, příbuzných i nadřízených.
Špatné finanční ocenění navíc podle Juráskové neumožňuje, aby léčebny ocenily kvalitní sestry. Řešením je přidat kvalitním sestrám peníze, a pokud mají mít za svoji práci zodpovědnost, musejí dostat i pravomoci.
V Česku je podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky přes 80 tisíc zdravotních sester, z nich 42 tisíc v primární péči, přes čtyři tisíce v následné péči, dva tisíce v samostatných léčebnách pro dlouhodobě nemocné, dalších 1700 v léčebnách, které jsou součástí nemocnic, a přes 100 sester v hospicích. Loni chybělo podle šetření ministerstva zdravotnictví 700 sester, letošní údaje zatím nejsou.
Ilustrační foto: profimedia.cz
