Nejen běženci ze Sýrie, Iráku nebo Afghánistánu žádají v Německu o azyl, ve výjimečných případech se o něj ucházejí i občané České republiky. Loni jich bylo jedenáct, neuspěl ani jeden. Letos zatím žádný Čech o azyl u našich sousedů nepožádal, sdělil Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF).
O azyl ve spolkové republice v roce 2015 požádal jeden Čech z tisíce příchozích. Celkem se loni do Německa přistěhovalo 10 974 občanů České republiky.
Důvody, které 11 Čechů k žádosti o azyl vedly, Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky nezná. Obecně stojí často za žádostmi o azyl politické důvody, ale občané zemí Evropské unie, které jsou všechny považovány za bezpečné, s nimi nemají šanci uspět.
Nejvíce lidí se do Německa loni, kdy země zažila nejsilnější přistěhovaleckou vlnu od poválečných let, přistěhovalo ze Sýrie (327 tisíc), Rumunska (213 tisíc), Polska (196 tisíc) a Afghánistánu (95 tisíc). Malá část z nich přišla i přes Českou republiku.
Německo v rámci takzvaných dublinských pravidel loni požádalo Česko, aby zpět přijalo 218 migrantů. U 148 z nich Praha s návratem souhlasila, fakticky se jich na území České republiky vrátilo ale jen 18. Nejvíce - sedm - pocházelo z Ukrajiny, vyplývá ze statistik Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky.
V opačném směru, tedy do Německa, chtěla Praha loni vrátit 28 migrantů. U 11 z nich Berlín souhlasil, skutečně se však do spolkové republiky vrátili jen tři.
