Za prvních jedenáct měsíců bylo ze svého bytu nebo domu policií vykázáno kvůli domácímu násilí téměř 1300 lidí. Jejich počet už šest let po sobě roste. Osudy jejich obětí jsou si přitom často velice podobné. "Začíná to psychickým násilím, které postupně přechází ve fyzické násilí - rány pěstí, facky, kopance," říká Zdena Prokopová z občanského sdružení ROSA, které pomáhá týraným ženám.
Znamenají ty statistiky, že roste počet domácích násilníků, nebo jenom to, že se jejich oběti naučily bránit?
Kdybych to vzala z pozice naší organizace ROSA, tak se na nás obrací hodně žen, které jsou oběťmi domácího násilí. A řekla bych, že jejich počty stoupají. Je to možná dáno tím, že je napětí ve společnosti, že tam je více problémů, ale také tím, že ženy vědí, že si to nemusejí nechat líbit, a hledají pomoc.
Jak vypadá například klasický osud týrané ženy?
Je to různé, ale vesměs to začíná psychickým týráním, znevažováním, ponižováním a postupně to přechází ve fyzické násilí - rány pěstí, facky, kopance. Ale v poslední době přibývá i ekonomické násilí.
Ekonomické násilí? Jak se projevuje?
Například pokud ženy vydělávají nějaké peníze, musejí je rovnou převádět na mužův účet. Někdy jsou nuceny podepisovat smlouvy a brát si půjčky na své jméno, i když ty peníze použije jejich muž pro své potřeby. Ale splácí to ta žena, která se potom někdy dostane do velmi těžké situace, protože na to nemá peníze. A pak už nastupují exekutoři a je to docela těžká situace.
Jaké projevy mívá psychické násilí?
Může to být ponižování, zastrašování, vulgární slova, vyhrožování; dokonce i někdy hrozí likvidací ženy, že ji muž zabije a že zničí i její rodinu, že přijde o děti. Některým ženám muži zakazují, aby navštěvovaly svou rodinu, kontrolují jim věci, nesmějí samy jít ven, stýkat se se svými přáteli. Těch podob je více.
A je nějaká cesta, jak se tomu mohou oběti bránit?
Ženy by neměly zůstávat v té situaci dlouho, nepodceňovat násilí. Ze zkušenosti vím, že dokážou odhadnout, že muž je agresivní a k něčemu se schyluje. Ale žádná žena neuvěří tomu, že by ji mohl i zabít. A bohužel během roku několik desítek žen právě kvůli domácímu násilí zemře.
Jak tedy mají reagovat?
Je důležité nenechat to přerůst. Pokud vidí náznaky toho chování, tak by si měly jasně říct, že to nebudou trpět. Ovšem měly by vždy zvážit celou situaci. Někdy totiž, když řeknou muži, že s ním nebudou a odejdou, tak se může násilí vystupňovat ve velkou agresivitu a může to končit i smrtí té ženy. Čili vždycky doporučujeme, aby se žena, která to zažívá, poradila, aby se vyhodnotilo nebezpečí, které jí hrozí. Někdy je nutné, aby byla v utajeném azylovém domě, kde je v bezpečí a může situaci řešit přes policii, přes úřady. Ale pokud s tím mužem zůstane a jenom to ohlásí policii, tak to může vést k eskalaci násilí.
A radíte těm ženám pokaždé, aby odešly, nebo s nimi hledáte i jiné cesty, například aby společně s manželem navštívily psychologa?
Vždycky se konají takové opakované rozhovory. Ty ženy k nám přicházejí vícekrát, hovoříme s nimi na hodinových konzultacích, kde vyhodnotíme jejich situaci, především jaké jim hrozí nebezpečí. Zde dostanou informace, na co mají právo, a vždycky je na jejich rozhodnutí, jak situaci budou řešit. Někdy totiž - a to bývá poměrně časté - by ženy byly rády, kdyby se zastavilo násilí, ale nechtějí ze vztahu odejít. Ale pokud si ten muž nebo jiný násilník neuvědomuje, že je agresivní, že za to násilí odpovídá, tak je malá možnost, že by se změnil. Ale pokud by si to uvědomil, docházel k psychiatrovi a chtěl změnit své chování, pak je tady možnost, že by se situace mohla stabilizovat a mohla dál fungovat. Takže my ženám neříkáme, aby okamžitě odešly. Samozřejmě tam, kde jim hrozí nebezpečí, tak je s tím seznámíme, aby věděly, že partner je nebezpečný a že by to neměly podcenit.
A stává se někdy, že by si násilník uvědomil své chování a šel za psychiatrem?
No, moc těch případů neznáme, protože jsme pouze pro ty ženské oběti, takže ani s jejich partnery nehovoříme. Ale samozřejmě pokud by se nám takový muž ozval, což se někdy stává, tak mu můžeme dát kontakty, kam se může obrátit.
Zmiňovala jste ekonomické násilí. Co v tom případě většinou radíte?
Tam je důležité řešit to s právníkem. Do naší organizace dochází právnička, která jim radí podle konkrétních případů. Závisí to na různých individuálních situacích.
Ženy se prý stávají obětí domácího násilí, protože jsou na svém partnerovi ekonomicky závislé. Je to časté?
Bývá to časté, například proto, že jim muž nedovolil pracovat nebo jsou nezaměstnané. Ale i tyto situace se dají řešit. Než se nechat bít a ponižovat, je lepší odejít, protože jsou azylové domy, kde přece jenom platba není tak vysoká. Vesměs tam ženy platí sedmdesát korun a za dítě čtyřicet korun na den. Navíc pokud mají nezletilé děti, tak si mohou požádat o dávky v hmotné nouzi. A často těmto ženám úřady pobyt v azylovém domě proplácejí.
