Babiš položil kytku v Letech, slíbil peníze na památník

Vicepremiér a předseda hnutí ANO Babiš dnes na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech na Písecku uctil památku jeho obětí, opět odmítl, že by zpochybňoval holocaust. Přijel sem poté, co minulý týden ve Varnsdorfu podle fotoreportéra Aktuálně.cz prohlásil, že je lež, že Lety byly koncentračním táborem. Za výrok se Babiš již dříve omluvil a slíbil také peníze na postavení památníku. Do Letů dnes vicepremiéra doprovodili ministři spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) a kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Babiš zopakoval, že jeho slova byla vytržena z kontextu a zpolitizována. "Mým cílem (ve Varnsdorfu) nebylo mluvit negativně. Já jsem svůj postoj k holocaustu jednoznačně vyjádřil tím, že jsem se přátelil s Arnoštem Lustigem, že jsme chodili spolu na večeře a že jsem sponzoroval jeho knížky," uvedl.

Památník obětem tábora v Letech se nachází v těsné blízkosti vepřína. Vládě se už osmnáct let nedaří najít řešení situace. Zatím nedala peníze na to, aby vepřín od současných majitelů vykoupila, zdemolovala jej, a vzniklo tak pietní místo. Babiš dnes novinářům řekl, že on otázku případného výkupu vepřína neřeší. "To má za úkol pan (ministr pro lidská práva Jiří) Dienstbier, vláda mu to uložila v březnu 2016, takže já věřím, že to vyřeší," řekl.

Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který dnes Babiše v Letech doprovázel, před měsícem uvedl, že se domnívá, že vláda dokáže do konce volebního období otázku vepřína v Letech uzavřít. Naznačil, že existuje reálná možnost, jak na výkup sehnat peníze. Nikdo zatím nevyčíslil cenu vepřína. Babiš uvedl, že má určitou představu o tom, jako cenu by objekt mohl mít. "Nechci to ale komentovat, protože to není můj úkol," řekl dnes ministr financí.

Vláda v pondělí potvrdila své odhodlání ukončit provoz velkovýkrmny na pietním místě. Podle ministra Dienstbiera kabinet preferuje výkup vepřína. Jeho majitelé nevylučují, že by vepřín prodali, a jsou ochotni jednat i o výměně za jiný objekt vhodný pro chov prasat.

Tábor v Letech vznikl jako pracovní tábor, později ale sloužil za druhé světové války k internaci Romů, které německý nacistický režim postavil na úroveň Židů. Stejně jako Židé tak byli Romové internovaní v Letech posíláni do vyhlazovacích táborů v Osvětimi, kde jich několik set zemřelo.