Mezinárodně hledaný ruský bankéř Ilja Staševskij byl po 40 dnech propuštěn z ostravské vazební věznice, píše Právo. Policie muže zatkla koncem března v uprchlickém táboře ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku. Bankéř je podle ruského tisku podezřelý, že si v roce 1997 přivlastnil 231 milionů dolarů (téměř pět miliard korun) od výrobce letadel MiG. Proti jeho vydání do Ruska se postavily organizace na ochranu lidských práv.
Staševskij podle Práva opustil brány věznice v neděli. Rusko totiž neposlalo v předepsané lhůtě originál mezinárodního zatykače. Podle Staševského to dokazuje, že případ zpronevěry, za který ho policie stíhá, je politicky vykonstruovaný. Muž, který je mimo jiné autorem knihy o poměrech v ruských věznicích, nyní vyčkává v azylovém táboře ve Vyšních Lhotách, jestli mu Česko udělí politický azyl.
Podle deníku Kommersant je Staševskij podezřelý z vytunelování peněz, který výrobce migů získal z ruského státního rozpočtu jako podporu připravovaného prodeje stíhaček do Indie. S případem je údajně jako svědek spojen i expremiér a nynější opoziční lídr Michail Kasjanov.
Transakce se nakonec neuskutečnila, ale lidé z firmy peníze utratili za obligace, které uložili u Staševského banky. Obligace měly být později prodány a získané peníze převedeny na účet fiktivní firmy v zahraničí, část obligací údajně přešla do majetku banky.
Staševskij byl kvůli stejnému případu zatčen v Rusku už na konci 90. let, kdy si ve vazbě odseděl rok a půl. Spolu s ním se za mříže dostal i ředitel další banky, která se na transakci podílela, a někteří vysoce postavení zaměstnanci MiG. V podezření byl také někdejší náměstek ministra financí. Vyšetřování ale šlo do ztracena a všichni byli nakonec propuštěni.
Staševskij po propuštění z ruské vazby skončil v nemocnici, nyní je invalidní. V září 1999 požádal v ČR o azyl, který nezískal. Ochranu mu ale Česko poskytlo. Úřady uvedly, že existuje takzvaná překážka vycestování, protože by mu ve vlasti mohlo hrozit "nelidské zacházení".
Proti vydání bankéře do Ruska se postavily tři české organizace na ochranu lidských práv a uprchlíků - Český helsinský výbor, Poradna pro uprchlíky a Amnesty International. Rovněž podle aktivistů je případ vykonstruovaný a muži by v Rusku hrozilo nespravedlivé odsouzení, či dokonce mučení.
Foto: Karel Šanda
