Obrovský majetek
Baťovi příbuzní neuspěli na Slovensku s žádostí o odškodné
02.04.2014 18:55
Příbuzní českého podnikatele Jana Antonína Bati neuspěli na Slovensku se žádostí o odškodné za majetek, který byl v zemi pod Tatrami po druhé světové válce zabaven koncernu Baťa. Slovenské ministerstvo financí řízení zastavilo. Rodina Bati se proti tomuto rozhodnutí odvolala.
Ministerstvo bez bližších podrobností uvedlo, že k zastavení řízení přistoupilo poté, co příbuzní neodstranili nedostatky ve své žádosti. Úřad už loni na podzim řízení přerušil a žadatele vybídl k předložení dalších dokladů.
Proti zastavení řízení podali Baťovi příbuzní opravný prostředek, takzvaný rozklad, o kterém na základě návrhu příslušné komise rozhodne ministr financí Peter Kažimír.
S žádostí o kompenzaci se na slovenské ministerstvo loni v září obrátili čtyři Baťovi příbuzní. Rozhodnutí o výši náhrady přitom ponechali na slovenských úřadech. Baťův vnuk John Nash odhadl, že hodnota Baťova majetku na Slovensku dosáhla několik miliard eur.
Pod Baťův koncern patřila na Slovensku řada podniků. Podnikatel v zemi vybudoval průmyslová centra Partizánske, Svit, Nové Zámky a Bošany a součástí Baťova impéria byl i Bojnický zámek.
Žádost o odškodnění podali Baťovi na Slovensku poté, co slovenská justice očistila Baťovo jméno. Bratislavský soud loni na jaře zrušil trest dlouholetého vězení a propadnutí majetku, který československý soud v roce 1947 Janu Antonínu Baťovi v nepřítomnosti uložil.
Předseda senátu bratislavského soudu Pavol Tomík, který o zrušení verdiktu rozhodoval, bude ovšem za svůj postup v případu čelit disciplinárnímu stíhání. Ministerstvo spravedlnosti dnes informovalo, že Tomík nezajistil, aby návrh na zrušení rozhodnutí československého soudu ohledně Bati byl přidělen náhodným výběrem některému ze soudců, a ve věci rozhodl se svým senátem. Za toto provinění by v případě prokázání viny mohl Tomík přijít o soudcovský talár.
Česká justice očistila Baťovo jméno už v roce 2007 a také v Česku se potomci podnikatele soudí o náhradu škody za majetek, který stát obuvníkovi vzal po druhé světové válce kvůli údajné spolupráci s nacisty. V Česku se pět potomků Jana Antonína Bati domáhá od loňského roku náhrady škody za 56 milionů korun. Nejde ale o první případy, kdy Baťova rodina žádá v ČR odškodnění.
Například jedna z dědiček v prosinci 2012 definitivně neuspěla ve sporu o náhradu za znárodněný majetek. Stížnost Brazilky Dolores Liljany Bata Arambasic odmítl bez veřejného jednání český ústavní soud. Ministerstvo financí nikdy nevyplatilo za Baťův výrobní a obchodní komplex žádnou náhradu. Benešovy dekrety přitom náhradu předpokládaly. U současných českých úřadů a soudů neuspěli dědicové kvůli tomu, že nedodali vyžádané podklady.
Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš Baťa v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Národní soud v Československu ho po druhé světové válce označil v nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta a majetek firmy znárodnil.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.